N7 - Day Open Role Play

[GamerClassN7]

**************************************************************************************************
"rád vás poznávám ""Nevím vypálil ze sebe velice rychle" Ender, potom si něco zkontroloval v kapse a pomyslně se zasmál nad jeho první domněnku že mu chtějí ukrást orgány. To co kontroloval v kapse bil miniaturní čip na kterém bylo něco co chtěl momentálně každý, ten čip minulí měsíc ukradl z jedné aukce na Illiu. Potom si všiml jak si Asarijka nervozně kontroluje Omni-Toom, nějak z toho vytušil že by raději byla někde jinde ale, ale bohužel pro ni byla zrovna v Aftherlifu vedle něj "ty jsi tanečnice ? tady ? " vypravil nervózně ze sebe. Byl docela rád že je v Afterlifu jelikož to bylo relativně bezpečné místo pod ochranou mocné Arii.
**************************************************************************************************

[Starbound]

Ok, tak do pátku bychom dva příspěvky stihnout měli...
------------------------------------------------------------------

*Skvělé,* pomyslela si, ten člověk jí ani neprozradil jméno a už se honosil tím, že ji rád poznává. Dokonce ani o roztržce s kroganem se toho příliš nedozvěděla. Tahle konverzace jí začínala lézt na nervy, ale čas její směny se blížil příliš pomalu. To však nic neměnilo na její nervozitě. Jeho otázka ji vytrhla z přemýšlení, jakou výmluvu by si mohla najít pro odchod, a podezřívavě si ho prohlédla. "Ty už jsi mě tady viděl?" zeptala se. Nezdráhala se cizinci vykat, zvláště když byl určitě o několik desítek let mladší. "Ano, pracuji tady," odpověděla nakonec, aby uvedla věci na pravou míru. "Vlastně už za chvíli budu muset odejít na směnu," oznámila suše. Potom ji však na mysl přišla zhoubná myšlenka: proč se chovám takhle? Vždyť ten chlap byl jen vděčný za záchranu! Asarijka zjihla, jak se pokoušela potlačit svou divočejší stránku a zaujímala diplomatičtější postoj. Její společník si mohl všimnout, že se narovnala a působila jistěji, ačkoliv to byla spíš přetvářka. "Mimochodem, díky za pozvání," řekla prostě, čekajíc, jestli člověk naváže ještě nějakou konverzaci, nebo jestli se už raději rozloučí. Při čekání se znovu chopila Athény a kopla do sebe zbytek sklenky.

[GamerClassN7]

**************************************************************************************************
"Ne, neviděl" , "není zač, to já děkuji za to že nemám hlavu na kaši" , "v kolik ti končí směna ? nechtěla bys zajít na čaj " *Pane bože, co to zas dělám*na stůl si položil ruku a namačkal cosi na Omni-Toolu na jeho display začaly běhat různé znaky potose interface Omni-Toolu vytratil a opět začal sledovat Nielle. Po chvíli rozhovoru vypadalo že nastal čas aby odešel, zvedl se a vykročil ke vchodu.....O CHVÍLI POZDĚJI....Poté co Nielle začala směna se něco stalo na sloupovém plátně kde normálně byla svůdná modrá tanečnice se začaly objevovat divné znaky na chvíli pak plátno zhaslo a pak se na něm objevilo. a na něm obrovský nápis (Děkuji ti za svůj život modrá Illijská růže) a za ním nádherná modrá růže, tu podívanou sledovalo celé osazenstvo AfterLifu on už byl u východu jen se na několik okamžiků otočil usmál a vykročil pryč, ještě než se dveře zavřeli aktivoval Endr své maskování...
**************************************************************************************************
//A POKUD NĚKDO NEBUDE MÍT ČAS TAK SEM NIC NEPIŠTE A PROSTĚ NAPIŠTE AŽ BUDETE MÍT ČAS.

[Honzaleco]

************************************************************************************
Hudba zde byla docela hlasitá, ale to v tomto klubu bylo celkem normální. Tommy si chvíli potřeboval na své okolí zvyknout a až pak vzal do ruky sklenici s pivem, kterou před něj barman položil.
Byl docela rád, protože se zdálo, že nikoho zatím svou přítomností neštval. Návštěvníky klubu nijak nedráždil pohled na průměrně vypadajícího turiana a ještě průměrněji vypadajícího člověka. Vedle popíjela svůj drink jedna z asarijských tanečnic; opodál postával člověk, který do sebe před chvilkou hodil svoje pití.
Zbabělec ani nezaznamenal, že se asarijka hned po dopití zvedla a někam odešla. Zaujal ho ale zvuk hned potom - zaslechl, jak opodál něco zaklapalo. Otočil se za odcházející asarijkou...
*Ty podpatky!* pomyslel si, když uslyšel rytmické klapání o podlahu Afterlifu. Instinktivně si sáhl na svou bolavou dlaň. *Nemohly to být...že by...*
"Hej, Tommy, co je?" oslovil ho turianský hlas odvedle. "Někam ses zakoukal?"
"Ani ne..." mávl rukou Tommy, pustil asarijku z hlavy a otočil se na turiana. "Spíš mi řekni, co teď budeš dělat?"
"Jak jako ,co teď budu dělatʻ?" nechápal Tommyho kamarád.
"S těma prachama..." upřesnil posera. "Jestli to tady nechceš rozfofrovat, tak ti stejně zůstane skoro sto padesát kreditů, ne?"
"Asi jo, no..."
"Klidně ti trochu málo doplatim...a pokud vim, tak s tim už se dá zaplatit cesta po galaxii. A neříkal jsi, že máš na Palavenu rodinu?"
"Jo, mám." potrvdil mu Santus. "Ale co tam? Byl bych švorc a o zpátečním letu bych si moh nechat zdát... A nemůžu si od tebe půjčit peníze..."
"Dyť mi platíš pivo."
"Jo, ale..." hledal chvíli Santus správná slova. "Tohle je jiný."
"Hele, dyť jsem schopnej ti půjčit jenom do dvou kil - víc taky nemam. Ber to jako, že je to za to pivo..." rozvíjel dál svou nabídku Tommy.
"Kašli na to, Tommy." mávl rukou turian. "A vůbec, proč tak najednou?"
"Nepovídal jsi mi kdysi, že bys je rád viděl?"
"To jsem si dělal srandu." poplácal Tommyho Santus. "Vlastně jsem ti neřek, že mě půlka rodiny nesnáší - ta půlka, co si ještě nemyslí, že někde ležim tuhej."
"Blbá sranda." podotkl turianův parťák.

Zdálo se, že si Tommy konečně navyknul na to, jak vypadalo tamější osvětlení. Proto ho i trochu vylekalo, když vycítil, že silně světelná atmosféra v klubu najednou o jedno ze světel přišla. Za moment už ale bylo všechno v normálu...
To se ale pár návštěvníků otočilo a zadívalo se směrem doprostřed místnosti. Zbabělec uslyšel, jak se za jeho zády najednou rozproudila o něco živější konverzace v kombinaci s nějakým huhláním...
Jak on, tak ani Santus neodolali a otočili se - aby zjistili, co některým lidem stojí za poněkud vzrušenější komentář.
Na sloupovém plátně už nebyla promítaná tanečnice, ale stálo tam něco napsáno:
",Děkuji ti...ʻ" četl nápis na otočném promítacím válci, který se jeho zraku postupně odkrýval - tak, jak se válec otáčel. ",...modrá illijská růžeʻ." *Cože?!?*
Otočil se na Santuse.
"Co je to; proč je to; co to jako znamená?"
Santus pokrčil rameny.
"Jsou to blázni."
"Kdo jako - asarijky? Lidi? Turiani?"
"Všichni."
************************************************************************************

[Starbound]

Asarijka se ušklíbla. Nejspíš si našla dalšího fanouška, a její divoká osobnost rozpolcovala její pocity mezi lhostejnost a zadostiučinění. Dříve či později očekávala ze strany člověka nějaký návrh pro další setkání, a jak se brzy ukázalo, byla to ta první možnost. Asarijka zaváhala, a poté prozradila čas, kdy končí. Zároveň k tomu však dodala, že směna je poměrně vyčerpávající, a proto by se raději sešla jindy, a on stejně ví kde ji hledat. Poté se rozloučila a odešla od baru, připravit se na svou show.

Když se dostala na svou pozici, nechala se vtáhnout magií rytmu a začala tancovat, nejdříve pozvolna a pomalu, a poté přizpůsobovala tempo tepajícím basům. Jako vždy si své představení užívala a nemyslela na nic - dokud ji nevyrušilo zhasnutí světel na promítacím válci, který měla v periferním vidění. Zadívala se tím směrem, aniž by přerušila své nasazené tempo, a přečetla si vzkaz. *Tohle se tu neděje každý den,* pomyslela si, a znovu si vybavila dnešní sled událostí před klubem Afterlife - krogana z Blood packu, člověka, který ji pak pozval na drink a dokonce i člověka rozpláclého na zemi, kterému dupla na ruku. Při té myšlence se pobaveně ušklíbla - co když i tenhle člověk tady zrovna byl a celou dobu se díval?

[GamerClassN7]

************************************************************************************************
Kráčel skryt svým neviditelným pláštěm od AfterLifu, procházel čtvrtěmi Blok za blokem na každém rohu samé bezpráví, násilí štvalo ho to ale aktuálně s tím nemohl nic dělat, vešel do opuštěného obchodu. Byl to jeden z pozůstatků éry rozmachu Omegy *jaký pošetilec by se tu v nižších čtvrtích pokoušel otevřít obchod* ale teď se mu toto přistavené místo v stanici hodilo. Velké průčelí sloužící v dávných časech jako prodejna mělo pouze jeden průchod do zadních skladovacích prostor a to se mu jako doupě velice hodilo prošel velkými kdysi prosklenými dveřmi které teď zeli prázdnotou stejně jako zbytek čelní skleněné zdi, náhle mu pod botami zapraskal lámající se střep skla *sakra* z poza převrhnutého stolu se zvedla obraná střelecká věž, sice nebil vidět opticky ale teplo vyzařoval a jeho věž měla infra kameru takže musel jednat velice rychle *přeci se nenechám oddělat vlastním zabezpečením* rychle vytasil Omni-Tool a naťukal čtyřmístný kód, AUTORIZACE NESCHVÁLENA "do ****" opět naťukal kód ve stejnou chvíli co stiskl odeslat to ve věži cvaklo což značilo že právě nabila nový zásobník trhavé munice "dělej sakra" Zavřel oči, nic se ale nestalo oddychl si a opět je otevřel, zkontroloval si displeji Omni-Toolu AUTORIZACE SCHVÁLENA svítil zelený nápis věž začala vrnět jak se začala opět snášet za převržený stůl. Pomalu se napřímil *musím jí konečně nastavit automatickou identifikaci IFF* odemkl dveře za pultem se skřípotem je otevřel prošel a zase zavřel. Jeho doupě bylo čisté a střídmě zařízené V rohu byl Stůl se židlí, na stole byl položen kompaktní terminál (počítač) a na opačné straně byla postel rozkládací vojenská. Čip se kterým si hrál v kapse položil vedle na stůl vedle terminálu a pak se posadil na postel ani nevěděl jak se to stalo, ale najednou nevnímal a spal jak zabitý...
V mysli se mu odehrávaly bouřlivé sny smíšené s dnešními vzpomínkami....
************************************************************************************************
// doufám že se bude odpis lýbyt

[Honzaleco]

Ještě chvíli zůstali oba dva na baru. Střídavě klábosili o všech možných věcech - o mimozemšťanech a násilí na stanici, o cenách drinků tady v Afterlifu a tak - a střídavě pozorovali tančící asarijky. Zrovna před chvilkou se na promítacím válci zčistajasna ukázal ten nápis, aby tam vydržel jen chvilku a za pár sekund se opět vrátilo klasické pozadí. Tommy si všiml, že to několik tanečnic vyrušilo od jejich představení...
"Co máš s rukou?" zeptal se zbabělcův turianský kamarád a ukázal na hřbet Tommyho ruky.
Člověk mávl rukou.
"No jo, po dnešku se tady na Omeze po mně dokonce už i šlape. Překvapenej?"
Santus neříkal nic, jen se pobaveně zakřenil.
Poserovi se to tu pomalu přestávalo zamlouvat tak, jako když sem vešli. Pohled na asarijky nebyl špatný, ale tanec většiny z nich mu už začínal připadat jednotvárný. Navíc se obával toho, že čím déle v klubu zůstanou, tím spíše by se jim mohlo přihodit něco nepříjemného - tedy samozřejmě jemu.

Když opouštěli lokál stejnou cestou, odkud přišli - tedy zadním vchodem - míjeli další a další hosty (mimozemšťany i lidi), na kterých bylo vidět, že se dobře baví.
*Krucifix, taky!*
Tommy se pokusil nahmatat něco v kapse své ošuntělejší kožené bundy a najednou mu přistála na čele jeho vlastní dlaň.
"Co je?"
"Nejspíš jsem něco nechal na baru...musím se tam vrátit..." zadrmolil.

[Starbound]

Směna Nielle se pomalu chýlila ke konci. Po shlédnutí vzkazu už se prakticky nic zajímavého nedělo, a asarijka se tak mohla oddat své práci, kterou měla tak ráda. Na jak dlouho? Těžko říci, říkalo se, že v klubech tančí pouze mladé asarijky, Nielle však zbývalo ještě několik desetiletí mladosti. Všechno se prý po čase omrzí, ale proč si takovými myšlenkami kazit noc?

Spoustě tvorům se mohlo zdát, že bar Afterlife nikdy nepřestává dunět svým živým tempem, opak však byl pravdou. Zrovna v době, kdy Nielle opustila svou taneční pozici, se atmosféra klubu změnila na klidnější, tempo ubralo na obrátkách a prostorem se rozlila klidná a pomala elektronická hudba, vybízející k relaxaci. Nielle měla tyhle chvíle ráda - v klubu už touhle dobou nebylo tak plno a proto asarijka šla rovnou k baru, aby si objednala něco k pití. Netoužila po alkoholu, její tělo si zkrátka žádalo tekutiny - a to bylo v jejím případě na účet podniku. Opřela se o bar a když před ní přistála velká sklenice vody, hltavě se napila. Dnes to byl zajímavý den.

[GamerClassN7]

************************************************************************************************Nevěděl ani jak dlouho spal, probouzel se pomalu a bolestně *když vás srazí Krogan, tak se to rovná tomu když vás srazí Mako, jak já to auto nesnáším* a když už se nakonec zvedl. Podíval na hodiny které blikali jako spořič displaye na jeho konzoli která byla umístěná na stole.*spal jsem dvě hodiny, ale přišlo mi to jako věčnost* Zvedl se a první co udělal bylo že něco namačkal na svém Omni-Toolu po zhruba pěti minutách vpochodoval do pokoje ošuňtělý LOKi "sbal mi věci, a bezpečnostní věž nech až naposled jasné" LOKi mu přikývl jako že akceptuje rozkaz a ihned se dal do balení, všechny věci skládal do svého kovového skladovacího boxu připevněného na zádech (jakoby batoh pro mechytroidy ). vzal si ze stolu ten miniaturní čip vložil ho do kapsy a vyšel ven na ulici, našel obchod se zbraněmi, kterých bylo na Omeze opravdu požehnaně. Koupil si miniaturní kompaktní pistoli *5000 - K, si myslí že si ty peníze snad cheatuju ?* připnul si jí na magnetický držák u pasu, poté už jen aktivoval své maskování a vydal se směrem k Aftherlifu. Věděl že spal +- dva a půl hodiny což bylo jen o 10 minut déle než končili směny v Aftherlifu. doufal že se zase setká s Asarijkou se kterou mluvil před třemi hodinami. Trvalo mu to docela dlouho, celé tělo ho od včerejška bolelo. Po té co prošel první bránou uslyšel že se hudba velice uklidnila, druhé dveře ústily přímo do Aftherlifu se otevřeli zároveň také deaktivoval své taktické maskování....
************************************************************************************************

[Honzaleco]

Ha, časovej posun...pohnuli jsme se o pár hodin dál...tak já to zkusim nějak utnout, ať se můžem srovnat...

************************************************************************************
Byl rozhodnutý, že se tam nebude zdržovat. Prostě jenom přijde k baru, zkusí to najít a třeba se zeptá barmana, jestli tu po něm něco nezůstalo.
Postrádal v podstatě takovou drobnost - ne moc velký krystal modré skalice, který neustále nosil v náprsní kapse své bundy a věřil, že mu nosí štěstí. Byla to památka na jeho tátu - ten kdysi byl (věřte tomu nebo ne) politikem na Citadele a ten krystal dostal darem od zástupců jiné mimozemské delegace, se kterou několikrát jednal.
Zkoušel si vzpomenout, kdy tu věc vytáhl z kapsy. Muselo to ale být určitě někde tady...potom, co se dobře podíval na zem pod barovými stoličkami a uviděl, že ani tam a ani na pultu nic není, se naklonil dopředu a opřel své lokty o bar. Chvíli počkal, až se k němu došourá barman...
"Promiňte..." zvedl hlas, aby ho bylo i přes hrající hudbu dobře slyšet. "Nenechal jsem tady náhodou takový modrý kamínek? Byl spíš menší...ale stejně byste ho nepřehlídnul..."
Batarianský barman pokrčil rameny a pro jistotu ještě zavrtěl hlavou.
"Nic takového tu nezůstalo...tady na baru rozhodně ne, člověče." řekl mu pak batarian. "Jestli to bylo vaše, tak byste si měl víc dávat pozor na svoje věci."
"Je to pro mně důležité..." vypadlo ze zbabělce.
"Chm, lidi..." zatvářil se pohrdavě batarian. "Třeba nevíte, kde jste to nechal. Jestli to bylo tady, tak už to tu ale není..."
Tommy se chvíli rozhlížel bezradně kolem sebe a pak přesunul svůj pohled zpět na batariana.
"Tak nic, no...tak děkuju. Nashle."
Batarian se zatvářil nejvíc neutrálně, jak uměl a odešel věnovat se dalším hostům.

Otočil se k východu. Na baru byla hrstka dalších mimozemských hostů...turian, vorcha, jedna asarijka a na první pohled starší krogan. K baru ale následně dovrávoral (nebo dotancoval - Tommy nevěěl, co měly ty podivné kreace znamenat) trochu víc přiopilý člověk. Projevoval se docela hlasitě a posera si uvědomil, že mu byla daleko příjemnější i ta hudba - rytmické dunění bylo sice ve smyčce a už se linulo z reproduktorů asi počtrnácté za sebou, ale pořád to bylo lepší než otravný křik a hýkání toho ožraly. Vedle toho ten člověk ještě rozpřáhl ruce, máchal jimi a divoce na někoho - nebo něco - gestikuloval. Div, že nepraštil někoho z hostů na baru.
Ale Tommy již odcházel a moc ho to nezajímalo. Nevšiml si ale rozlitého pití na podlaze, uklouzl a sám strčil do na baru stojícího krogana. Kroganský štamgast reagoval tak, že se podíval zbabělci do očí a odstrčil ho zpátky tím úplně stejným směrem. Tommymu se tak již po druhé stala osudnou rozlitá tekutina a tentokrát se smekl - ještě zkusil zastavit pád tak, že divoce zašermoval rukama i nohama, aby nabyl ztracenou rovnováhu - ale nevedlo to k ničemu. Upadl na zem - ale ještě předtím mu vylétla noha celkem vysoko vzhůru a trefila toho ožralu do zad. Nechtěný, ale poměrně silný kop způsobil, že opilec přepadl přes barový pult a už na něm bylo vidět, že je pro dnešek hotový.
"Tak ty už máš dost, člověče." okomentoval to kysele batarianský barman. Zakroutil hlavou a podařilo se mu postavit ožralu na vlastní (na kterých se jen tak tak udržel). To už si ale pro něj šla ochranka, aby ho vyvedla ven.
Posera se zatím zvednul a zmateně se podíval kolem sebe. Právě nevědomky knokautoval ožralého návštěvníka klubu.
Viděl, že si incidentu všimlo jen několik dalších hostů. Ale bylo mu jasné, že svůj krystalek pro štěstí už tu asi bude hledat marně. Otřel si tedy své oblečení (jeho bunda byla na pár místech mokrá od toho - jak se ocitl na zemi) a ještě jednou nervózně obhlédl své okolí.
*To už by snad stačilo...pro dnešek...*
************************************************************************************

[Starbound]

Honzaleco> nejsem si jistá, v jakém časovém úseku se tam teda Posera nachází a kdy ne?
*******************************************************************

"Tak jak to dneska šlo, Nielle?" ozvalo se asarijce za zády. Byla to jedna z jejích kolegyň, které rovněž před chvílí skončila směna. Byla to Aezia, asarijka tmavě modré pleti, se kterou Nielle často prohodila několik slov, neboť se často potkávaly v pauzách v práci.
"Dobře. Trošku jsem se zaškobrtla při jedné piruetě." odpověděla a pobaveně se ušklíbla.
"Tak při piruetě, jo. A nebylo to náhodou při tom milostném vzkazu? Ha - modrá Ilijská růže. Pro koho asi byl?" vyzvídala Aezia.
"Netuším," řekla Nielle s nezájmem. Neměla moc chuť vyprávět o příhodách před směnou. Celkově neměla chuť vyprávět komukoliv o svém životě. Znovu se hltavě napila vody a zadívala se směrem ke vchodu.
"Mysllím si, že by měli častěji střídat tempo. Stejný rytmus pořád dokola mě unavuje a pak musím překonávat slabší chvilky -" rozpovídala se znovu Aezia, když Nielle málem zaskočilo. Zahlédla znovu toho stejného člověka, kterého dříve zachránila, nebo se jí to jen zdálo? Nielle se otočila a opřela si čelo o ruku na baru. Promnula si oči a zhluboka se nadechla.
"Jsi v pohodě?" uslyšela od Aezie. Vlastně to byla poslední věc, co uslyšela, neboť z ničeho nic se odporoučela do mdlob. Aezia ji zachytila, aby nespadla na zem a povzdechla si směrem k barmanovi. "Více střídat tempo, říkám. Nielle na to kašle a zbytečně se přemáhá."

[GamerClassN7]

************************************************************************************************
Na chvíli se zastavil, na zápěstí se mu rozsvítil Omni-Tool a on na něm naťukal séryji textových pokinů pro svého LOKi-ho, pak se rozhlédl po celém Aftherlifu. Když si všiml Asaryjky u baru tak zamířil k ní, z nenadála se sesunula k zemi. Jeho chůze se proměnila v letmý, klopýtavý běh, přispěchal Nielle na pomoc jako správný gentelman *Gentelman na Omeze ?, hmm jejich prúměrná životnost je cca hmm pět s doufám že ta má bude vyšší * pomyslel si, Nielle zachytila její kolegyně tanečnice ale v tu chvíli bil už u ní a společně s jení kolegyní jí pomáhali na nohy, pevně jí držel aby se nesesunula opět na zem "Vyčerpání, ?" zeptal se její kolegyně tázavě. "nevíš kde bydlí ?, měla by si odpočinout" zeptal se její kolegyně. A Nielle zvedl do náručí a otočil se k východu. ----/* odehrávají se ty rozhovory */---- Kráčí Omegou s Nielle v náručí, náhle si všimne předním kráčejícího člověka v mokrém oblečení, *na Omeze přece nikdy neprší* mu na chvíli proběhlo myslí, pomalu kráčel dál potemnělou Ulicí, po chvíli co přešel potemnělou odbočku z ním vypochodoval jeho mechatroid LOKi kterému řekl alby se dostavil až dobalí. Byl to výjimečný Mech ani ne tak hardwarem ale softwarem.
************************************************************************************************
// napsal jsem to trochu hrr, za což se omlouvám.
//nechte se překvapit co se z toho mecha vyklube

[Honzaleco]

...tak teď se v tom musim zorientovat zase já... ...ale už asi tušim...

Starbound - když tvojí postavě skončila směna a šla na bar, tak už v Afterlifu můj charakter nebyl... tim, jak budu teď pokračovat, se vlastně dostanu do stejnýho času jako jste teď vy, co furt trčíte v tom klubu...

************************************************************************************
Opustil Afterlife a vydal se do vzdálenějších koutů stanice - k uličce se dvěma řadami ubytovacích kójí. V jedné z nich měl své jednoduché obydlí a odtud to měl blízko do práce. Nikde neviděl Santuse - turian tedy zřejmě nečekal a šel napřed ke svému domovu. Tommy si umínil, že když bude mít zítra chvilku čas, tak se za ním ráno staví - Santusův příbytek se nacházel poblíž; o pouhé dva bloky dál.
Tommymu bylo jasné, že potulovat se v těchto částech Omegy sám by nemuselo skončit dobře, ale co mu zbývalo. Jednak by se domů jiným způsobem nedostal...a také byl ještě rozrušený ze všeho, co se mu dnes přihodilo, takže ani neměl čas pořádně se bát.
Jeho "příbytek" se nacházel na bližším okraji jedné z vnějších částí stanice. Mnohokrát už přemýšlel, jak se mu vlastně podařilo zařídit si bydlení na takovém vcelku solidnějším místě, odkud to nebylo zas až tak daleko i do samotného centra Omegy. A vždycky došel k závěru, že se v tu chvíli nad ním majitel slitoval - tedy vlastně nad jeho vzhledem. Tehdy byste přinejmenším museli přimhouřit obě oči a teprve potom byste snad mohli Tommyho označit za vcelku normálně vypadajícího člověka.

Každopádně...aby se dostal do uličky, kde se nacházela jeho bytová kóje, musel nejdřív jít několik set metrů po široké ulici, která byla vstupní branou do "jeho" čtvrtě a pak odbočit. Široká cesta stoupala nahoru a právě v okamžik, kdy Tommy došel až k místu, kde stoupání začínalo, se zbabělec podíval před sebe a uviděl, jak se seshora po ulici proti němu něco kutálí.
Nebylo to úplně malé...ale naštěstí se to valilo pořád rovně; takže poté, co se celkem nahlas podivil, měl pořád dost času, aby uhnul. Když uskočil na stranu a ta věc se koulela vedle něj, všiml si, že to vlastně není jen tak nějaká věc, ale že to vypadá jako nějaký volus.
*Jdu domů a najednou se zničehonic začne proti mně kutálet volus.*
Tommy si voluse nevšímal a poté jen nezúčastněně pokrčil rameny.
*Copak se tady dneska všichni zcvokli?* podrbal se na zátylku.
Chystal se, že zahne doleva do ulice, na jejíímž konci je jeho příbytek, ale v tom ho praštil do nosu nějaký zápach.
*Tady se něco pálí nebo co?* Přicházelo to odněkud ze severozápadu. Jeho kóje se ale nacházela hned ve vedlejší ulici, takže z ní to nemohlo jít.
Když tedy usoudil, že doma mu zatím nehoří, pokračoval spokojeně v cestě.
************************************************************************************

[Starbound]

Aezia ráda přijala pomoc člověka, který se tu objevil jako zjevení. "Nejspíš," přitakala na otázku, zda za kolaps může vyčerpání. Aezia to přisuzovala především tomu, že Nielle dokáže tančit jako drak klidně celou směnu v kuse. Nevěděla o tom, že Nielle ten den používala biotiku a celkově toho za poslední dny příliš nenaspala. "Ty se s Nielle znáš?" zeptala se Aezia udiveně. "Vím kde, ale půjdu taky." alespoň, než se probere - kladla si svou podmínku. Jistě, mohla svou kolegyni zanechat osudu, ale v gentlemanství na této půdě příliš nevěřila.

Nielle se probrala až když kráčeli Omegou. Houpaný krok ji málem znovu přinutil zavřít oči, když v tom si uvědomila, co se děje. Hádala, že ji někdo unáší. Napružila se pod návalem adrenalinu, a snažila se neupoutat pozornost, než nabere trochu více sil. A potom se vší silou za pomocí biotiky vymrštila z náruče a přistála před člověkem v bojové pozici. Oči jí zlostně plály, avšak během momentu její rozrušená grimasa ztvrdla a Nielle se uvolnila. "Promiň," zamumlala směrem k člověku, když jej poznala. Znovu se o ni pokusily mrákoty, ale tentokrát to s adrenalinem v krvi ustála.

"Tenhle chlap tě chtěl jen odnést domů, Nielle," řekla Aezia. Ač v něj důvěru příliš neměla, věděla, že Nielle není bezbranná - pokud tedy není v bezvědomí. "To je dobré, Zio. Můžeš jít," špitla Nielle. Její kolegyně si oddechla, chtěla také domů, odpočinout si.

Nielle tak zůstala s Endersem sama. "Dlouhý den," pokrčila rameny na vysvětlenou, jako by se nechumelilo. Neměla v plánu mluvit o své slabosti.

[GamerClassN7]

************************************************************************************************
Niellein krok Ender nečekal takže ho to pochopitelně vyvedlo z rovnováhy ale ne nijak markantně, jako reakce na tuto událost se najednou z LOKiho ozvalo chraplavé jakoby zachechtání Ender se otočil a spraražil LOKiho vražedným pohledem *týden tě nedobiji* ale to si jen v duchu dělal srandu jelikož by to nikdy svému kamarádovy neudělal Starý omlácený mechatroid byl pro něj skoro jako rodina, otočil hlavu na zpět k Naille a její kolegyni "nic se nestalo " ... po krátkých rozhovorech (bla bla bla) ... poté co odešla Niellenina kolegyně. Ender po delší odmlce ze sebe vypravil "Sem to ale neomalený osel"potom se Ender uklonil "Mé jméno je Ender" a lehce políbil Nielle modrou ručku. mechatroid to s vrněním servomotorků z povzdálí sledoval, po chvíli nabídl Ender Nielle rámě, "doprovodím tě domů" pak nakrátko oročil hlavu k LOKimu "LOKIsi jdi si po svém ale nenech se zase ukrást", poté podal LOKisovy pistoli co měl u pasu, sám se spoléhal jen na Omni-kuš v jeho Omni-Tollu, Daly se do chodu LOKIs kamsi zmizel, byli s Nielle samy šli pomalým krokem. "Jaké je vaše jméno Modrá Ilijská růže" když to vyřkl ani netušil co prozrazuje...
************************************************************************************************

[Honzaleco]

************************************************************************************
Vedle objektu s několika místnostmi, kde jedna z nich sloužila Tommymu jako jeho bydlení, stála kdysi dávno překladištní hala pro jeden ze zde vyráběných alkoholických nápojů, který neměl absolutně žádnou chuť a kterého by se nedotkl ani náš zbabělec - a to už bylo co říct. Ohledně pití toho snesl opravu hodně - ale v tomhle případě se obával toho, že v tom lepším případě oslepne a v tom horším......ehm.
A jelikož se kolem chátrající budovy nikdo neobtěžoval instalovat veřejné osvětlení, musel posera poslední metry našlapovat pomalu a obezřetně. Přesto asi dvakrát do něčeho vrazil a skoro si ukopl palec na noze. Aspoň se naštěstí už dnes neporoučel k zemi.
Bydlel vlastně v takovém sklepní místnosti, kterou se před dávnými časy komusi podařilo přeměnit na obytné místo. Odsunul plechové víko, vstoupil dovnitř a po chvíli šmátrání nalezla jeho ruka na zdi ovládání světla. Protože už nemínil dělat cokoliv dalšího, sundal ze sebe mokré oblečení a předstoupil před umyvadlo. Otočil jedním z kohoutků...
*Zase neteče teplá...* rezignovaně si povzdychl. Už neměl sílu se nad tímto problémem rozčilovat - proti tomu, co ho všechno potkalo během dnešního večera, byla tohle opravdu malichernost.
Pustil tedy proud chladné vody a opláchl si obličej.

Znovu a znovu si musel v hlavě přehrávat těžko uvěřitelné chvíle, které se mu dneska přihodily. A zároveň vypočítával, co se mu všechno povedlo za tak krátkou dobu "dokázat".
*Nejdřív se ztrapnim před půlkou Omegy, když se dvakrát natáhnu před Afterlifem.* přemýšlel. *Šlapou po mně. Střílejí po mně a asi mě chtějí zabít - ne, že by mě to překvapovalo. Popíjíme se Santusem. V Afterlifu je tam nějakej divnej nápis...Illium? Thessia? Už si nepamatuju, co tam bylo.*
*Povede se mi ztratit kamínek pro štěstí - krucinál. Pak dokážu **** nějakýho krogana a zvládnu se ztrapnit před druhou půlkou Omegy, když se tam zase pro jistotu nadvakrát přerazim. A po cestě domů uvidim voluse, kterej se asi jen tak mírnix týrnix kutálí naproti mně.*
Nakonec ho napadlo, že kdyby mohla být nějaká třetí půlka Omegy, tak by se určitě nezapomněl znemožnit i před tou.
*Ne, dnešek už nejspíš nic nepřebije.* zakřenil se a ve tváři se mu objevil trochu nahořklý výraz.
************************************************************************************

....je to docela bez děje, sorry...nic moc mě zrovna teď nenapadá. A jenom jsem chtěl s mou postavou ňák zakončit ten den.

[Starbound]

Když se Aezia odporoučela, lidský společník náhle změnit tón i chování. Že by se asarijka konečně dozvěděla jeho jméno? Mé jméno je Ender, řekl a políbil jí hřbet ruky. Byl to lidský zvyk, a tudíž Nielle nijak neohromil, ale nebylo pro ni těžké si vyvodit, že šlo o pozitivní gesto. Velmi nepatrně se pousmála. Na nabídku doprovodu jen přikývla - i kdyby chtěla protestovat, nejspíš by to k ničemu nebylo a vlastně byla docela ráda, že v únavě nemusí dávat takový pozor na to, co se kolem ní děje. Nemohla si však nevšimnout mechanoida, který se nacházel v jejich blízkosti a slov, která k němu Enders pronesl. "To je tvůj mechanoid? Mluvíš k němu, jako kdyby byl živým tvorem, proč?" zeptala se ze zvědavosti. Opravdu nebylo častým jevem, že by se někdo takhle choval ke kusu kovu, zvláště ne na Omeze. Mechanoidi byli zboží, automatiční obránci, pracovní síla - ale nikdy ne kamarádi.

Šli dále a Nielle určovala směr ke svému skromnému příbytku. Poté se jí Enders zeptal na jméno a prokecl se o události v Afterlife. Ne jednu stránku tak byla Nielle překvapená, že si člověk nepamatuje její jméno, když mu jej prozradila už dříve v klubu, ale řekla si, že po tak náročném dni to nebude řešit. "Nielle," zopakovala. "Děkuji za vzkaz," řekla neutrálně, dávajíc tím najevo, že si je už dobře vědoma, že on stojí za tím krátkým narušením obvyklého programu.

Šli ještě chvíli, a ocitli se v blízkosti současného asarijčina domova. Rozloučila se se slovy: "Dnes jsme na sebe narazili už tolikrát, že nevěřím, že by se to nestalo znovu. A... děkuji za doprovod." Poslední slova pro ni byla trochu problematická, neboť opravdu neměla ve zvyku tak často projevovat vděk, navíc téměř úplně neznámým osobám. Nicméně, byla skutečně vyčerpaná a tak si mohla dovolit na tu chvilku odložit svou ledovou masku. Když si o chvíli později lehla do postele, usnula téměř ihned.

*******
A hurá na nový den!

[GamerClassN7]

******************************************************************************************
"Myslíš LOKi-se ?" , "Ano, je můj i když to není úplně přesné řekněme že jsem za něj zaplatil" *bylo mu trapné přiznat že jeho mech je natolik autonomní že se nepovažuje za ničí majetek a pokud si to někdo myslí , tak mu to LOKi-s dá vždy rázně najevo* s bolavou grimasou si prohmátl čelist "jen vylepšený autonomní, program chování" lhal aby neohrozil přítele, výzkum a všeobecně všechno kolem virtuálních inteligencí bylo v těchto časech nelegální zvláště po té aféře kdy si to naštvaná chobotnice šla vyřídit s chloubou rady, citadelou. Na její dotaz o vzkazu odpověděl "jaký vzkaz ?" zatvářil se přihlouple, velice přihlouple, poté co mu došlo že Nielle ví více než dává najevo úspěšně dodal "není zač" po chvilce chůze, z decentního hovoru se se dostali na místo určení, zastavili se "není zač", poté se otočil na odchod a ještě dodal "nikdy nevíš" ve stejnou chvíli aktivoval své taktické maskování, doufal že zrovna v tu chvíli bude Nielle otočná a ohromená jeho teatrálním přímo jevištním odchodem. Šel dál ale ještě jednou se otočil aby se ujistil že Nielle bezpečně vstoupila do své obytné jednotky. Poté zrychlil krok a přes svůj Omni-Tool si našel LOKi-se, byl na místním tržišti a stále se pohyboval v kruhu, “do čeho ses to kámo zase namočil”. Batarian který v tu chvíli šel po stejné ulici zamžoural svíma 4 očima potom něco zažvatlal a když nikoho neviděl dal se s křikem do běhu jediné co Endr slyšel bylo “ochraňuj mně Hegemonie” jen se ušklíbl... A dal se taky do běhu aby byl na tržišti rychleji… jakmile byl na dohled od tržiště na chvíli se zastavil a když se podíval na tržiště věděl že je něco v nepořádku, jelikož obyčejně na tržištích nelétají stánky +- 3 metry vysoko “LOKi-si” vydal že sebe nasupěně a běžel k inkryminovaému místu jakmile se prodral hustým davem přihlížejících kteří se jen divily když padaly a nikoho neviděli jakmile se ocitl v první řadě naskytl se mu vskutku fenomenální pohled, Krogan který se pere s jednorukým mechatroidem druhá ruka ležela opodál a svírala pevně pistoli. Sebral že změně něco podobné rajčeti, napřáhl se a hodil ho po Kroganovy “hej blbečku”...... Krogan se otočil se zavrčením…..
******************************************************************************************
// jestli někdo chce zahraje si vedlejsí postavu nahraného krogana.
// Honzo skus se tam prichomítnout.

[Honzaleco]

Ono se ještě nejde spát? Ale pro mou postavu už den skončil...

************************************************************************************
Tommy nakonec usnul, ale asi až po hodině a půl. Chvíli nemohl usnout...napadalo ho, jestli ještě na něco nezapomněl. Ale podobné myšlenky přeci jen nakonec odezněly...
-----
(Další den:)

Vedle toho, že byl nefalšovaný zbabělec, byl Tommy také neuvěřitelně líný člověk. Naštěstí pro něj si už ale zvykl vstávat tak, aby to stíhal do práce ještě s malým předstihem - ještě před necelým rokem by mu něco takového přišlo naprosto nemyslitelné. Stejně mu ale trvalo docela dlouhou chvíli, než se přinutil opustit vyhřáté peřiny a vstát z postele.
Po nezbytné ranní hygieně, provedené ještě pořád studenou vodou, přišlo na řadu pro Tommyho nejdůležitější jídlo dne - snídaně. Zbabělec si pak ještě stačil uvařit kávu - kupodivu měl doma k dispozici ještě letitou, leč stále fungující varnou konvici - pak na sebe hodil to oblečení, které se mu zdálo nejčistší (rozhodně ne to, v čem včera vytřel alkoholem politou podlahu Afterlifu) a opustil svou obytnou kóji.

Jakmile vyšel ven, zaútočil na jeho nozdry pronikavý zápach - ale jiný, než včera večer. Přicházel z druhého konce ulice a byl cítit jako smradlavé odpadky. A když tam posera zaměřil svůj zrak, zdál se mu ulička tmavší, než obvykle. Ale samozřejmě se tím dál zabývat nehodlal...

*Jo, to určitě. Něco tu smrdí tak, že je mi z toho blivno - a navíc, když se tam podívám, mám divnej pocit. Ještě se k něčemu přimotam. Že bych to měl jít omrknout? To sotva...*

Vybavil si, že včera večer ucítil kouř - a ten přicházel ze směru, kam měl zrovna namířeno a kde se nacházelo elkorovo vetešnictví. Chvíli uvažoval, jestli náhodou nelehlo přes noc popelem - pak mu ale začalo docházet, že by mu to v ničem nepomohlo.
Tato část Omegy sice byla blíž centru, ale jinak to bylo smutné místo, které nikoho moc nezajímalo - ani lidé, kteří zde žili a pracovali.

Nakonec to nebylo elkorovo vetešnictví, které bylo včera zdrojem zápachu. Znovu cítil něco spáleného - ale bylo to ještě o dva bloky dál. Užuž si říkal, že ho to přece vůbec nemusí zajímat a beztak by cesty tam mohl litovat, ale pak si vzpomněl na kamaráda Santuse.

*Nepracuje někde tam?*

...

V tomhle se, bohužel, nepletl. A co víc, Santusův na pohled pochybný krámek s ještě pochybnějšími suvenýry se přes noc díky ohni změnil v něco, co nápadně připomínalo začouzený sklad ohořelých briket.
Kolem postávalo několik čumilů. Tommy měl v žaludku stále horší a horší pocit - přesto se ale překonal a přinutil se pokračovat dál.
"S dovolením..." odstrčil z cesty několik jemu podobných zjevů, které postávaly kolem a zvědavě se snažili nakouknout přes pásku, která značila, že Ariini lidé toto místo uzavřeli.

Zbabělci zatarasil cestu ozbrojený batarian. Poté, co se již celkem běžně vyděsil a hrůzou se mu zježily chlupy na zátylku, se rozhodl otevřít pusu a promluvit.
"Promiňte...co se tady stalo?"
"Nevidíš, člověče?!" promluvil na něj ten batarian docela podrážděným tónem, což Tommymu přišlo možná trochu přehnané. "Oheň, člověče! Shořelo to tu!"
Tommy chvilku přemýšlel, cože by teď jako měl říct...
"Víte..." spustil potom. "Měl jsem tu známého...pracoval tady..."
"Myslíš toho turiana?" nadhodil čtyřoký ozbrojený strážce. "Toho, co leží tamhle?"
Batarian udělal pár úkroků do strany a Tommy spatřil Santuse - tedy vlastně jeho tělo. Jeho turianský kamarád byl po smrti..."
"On je..."
"Jo. Je totálně mrtvej, to nepoznáš?!"
Tommy ucítil, jak se mu náhle zpotilo čelo a kapičky, které mu co nevidět stečou dolů po tváři.
"...ale...jak...?" vypadlo z něj.
"Nevím a je mi to jedno!" osopil se na něj nevrlý batarian. "Já to tu jenom hlídám pro královnu."

...

"Královna..." povzdychl si pak Tommy, ještě viditelně otřesený ze Santusovy smrti.
*...to bude asi Aria...*
Tato myšlenka přivodila mladému člověku jen a pouze další úzkost...
*Afterlife...ještě tam bylo všechno v pohodě...*

Ještě chvíli stál bez hnutí na místě, načež mu na mysl přišla jen jedna, jediná otázka
*Proč?*

************************************************************************************

...zkusim se tam zase napojit, jo. Až přijde čas...

[Starbound]

------Kroganí vsuvka------

Krogan z tržiště měl zatraceně špatný den. Všechno co se mohlo podělat se podělalo, a proto stačil přidat jen malinkatý drobek pro to, aby vybuchl. O to se postaral jeden nešťastný mechanoid, který se mu objevil v cestě. Krogan k smrti nenáviděl jejich samotnou existenci, a teď do jednoho vrazil zpoza stánku. Co, že se krogan díval úplně jinam, byla to chyba té hnusné plechovky! A on ji za to rozmlátí na padrť, tady a teď!

Kroganovy oči se podlily krví - nevnímal nic a nikoho kromě nutnosti něco rozbít - a svou kroganí silou připravil mechanoida o ruku, kterou se chystal bránit. Pak se mu do cesty připlétl nějaký stánek, tak ho prostě odmrštil. Kde je ta plechovka, kde je?? Zavrčel, když v tom na něj kdosi zavolal. Krogan se plnou silou rozeběhl a chystal se do toho člověka vrazit hlavou. Trocha prolité krve kroganovi hned zlepší náladu!

Člověk měl šanci uniknout kroganově výpadu, neboť byl pořád dost daleko, ale co až se krogan dostane blízko? Jak se ubrání hrubé síle poháněné zuřivostí?


----Nielle----

Asarijka se mezitím převalovala ve své posteli. Spala, ale nebyl to klidný spánek. Zdály se jí divné sny, které v ní vzbuzovaly pochyby o tom kým je, zda někam patří a jestli by neměla něco ve svém životě změnit. A pak se jí v jednom snu zdálo, že byla kroganem, jako její otec, a jen si vybíjela zlost... asi za to mohla ta příhoda před Afterlife. Kdo ví.