Vlada47's (not really) serious playthrough of Skyrim

[Vlada47]

Jak řada z vás možná ví, je mým dobrým zvykem si vždy naplánovat playthrough Skyrimu, sestavit kompletní sadu modů a rozehrát hru s velkými plány. Tyto plány typicky vezmou za své během prvních 10 hodin, kdy dojde k nějaké nečekané "události" - hra začne padat více, než by bylo záhodno, zjistím, že nemám čas nebo jednoduše přijde existenční krize a já nemám náladu pokračovat.

Well... nikoliv tentokrát! Tentokrát jsem ochoten se tím probít! Můžete se proto v následujících týdnech "těšit" z postupného přísunu scénických screenshotů a duchaplného popisu činů mého hrdinného avatara (to mi připomíná - měl bych vymyslet jméno).

Zároveň s tím se můžete sázet, kolik hodin to potrvá tentokrát. Ten, kdo se se svojí hodnotou nejvíce přiblíží skutečnosti, bude odměněn. Čili komentujte, protestujte nebo ignorujte tento topic podle svého přesvědčení... osobně uvítám jakoukoliv z těchto reakcí.

Zde je seznam modů, které budu ve hře používat, kdyby se někdo chtěl inspirovat nebo byl prostě zvědavý:

A Quality World Map http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/4929
Audio Overhaul for Skyrim 2 http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/43773
Audio overhaul for Skyrim 2 - Purity patches http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/71354
Bethesda Performance Textures - Animals and Creatures http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/43921
Bethesda Performance Textures - Armor - Clothes - Weapons http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/42360
Better Dialogue Controls http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/27371
Better MessageBox Controls http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/28170
Better Vampires http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/9717
Book Covers Skyrim http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/35399
Book Covers Skyrim - Compatibility Patch Collection http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/50441
Castle Volkihar Rebuilt http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/65502
Clothing and Clutter Fixes http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/43053
Cutting Room Floor http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/47327
D13 Faster GET UP STAND UP http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/17491
Deadly Dragons http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/3829
Disparity http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/63354
Enemy AI OverHaul---Revenge Of the Enemies http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/40491
Enhanced Animation http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/45970
Enhanced Lights and FX http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/27043
Epic Gameplay Overhaul http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/52487
Extended UI http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/57873
Hassildor http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/52057
Immersive Armors http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/19733
Immersive HUD http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/3222
Immersive Weapons http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/27644
INIGO http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/40960
LeanWolf's Better-Shaped Weapons http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/39870
Lustmord Vampire Armor http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/25852
moreHUD http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/51956
Perfect Legionnaire http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/6085
PerMa Compatibility and PaMa Patches (PCaPP) http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/59257
PerMa Extended Perk Descriptions http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/61068
Purity http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/65242
RaceMenu http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/29624
Royal Bloodline http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/22565
Serana Dialogue Edit http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/52283
Seranaholic http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/38326
Skyrim - Enhanced Camera http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/57859
Skyrim -Community- Uncapper http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/1175
Skyrim Immersive Creatures http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/24913
SkyUI http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/3863
Superior Lore-Friendly Hair http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/36510
T3nd0's Perkus Maximus http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/59849
The Choice is Yours http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/26359
The Ruffled Feather http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/13268
Timing is Everything http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/38151
Total Character Makeover http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/53716
Unofficial Skyrim Legendary Edition Patch http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/71214
Weapons and Armor Fixes Remade http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/34093
Winter Is Coming - Cloaks http://www.nexusmods.com/skyrim/mods/13486

[Vlada47]

Let's get this show on the road...

Začneme popisem minulosti našeho hrdiny a situace, ve které se začátkem tohoto úchvatného dobrodružství nachází. Oním hrdinou je Marcus, Imperial pocházející z města Chorrol a aktuálně má okolo 30 let věku. Je členem jedné z řady urozených rodin, které se v centrální provincii Tamrielu nacházejí a jejichž příslušníci sloužili za války s Aldmeri Dominion v císařské legii. To se týkalo zejména jeho otce, který v této válce položil život, a v důsledku této nešťastné události se stal hlavou rodiny po zhruba 10 letech Marcusův starší bratr. Marcus sám se z ohledu na takřka rodinnou tradici soustředil na to stát se schopným válečníkem a eventuálně se přidat k císařské legii podobně jako ostatní z jeho rodiny.

Problém však vznikl po několika letech, kdy již byl Marcus (především z touhy po dobrodružství) členem bojovnického cechu (Fighter's Guild) Chorrolu. Problém zahrnoval dceru jednoho z bohatých šlechticů v městě (prý snad zaslíbenou nějakému příbuznému samotného císaře), noc v nedaleké usedlosti, špehující služebnictvo a do ruda rozzuřeného otce zmíněné dcery. Stačí poznamenat, že celá událost způsobila značné komplikace pro většinu zúčastněných a vyústila v to, že Marcus mohl zapomenout na svůj status v bojovnickém cechu, slibnou kariéru legionáře a poměrně brzy opustil své rodné město.

Po nějaké době potulování se po Cyrodiilu, se náš hrdina střetl s jednou poměrně úspěšnou bandou hrdlořezů. Jeho hrdlo a dokonce i měšec však zůstaly ušetřeny... ovšem ne z důvodu hrdinství našeho bohatýra. Marcus se rozhodl se k loupežníkům připojit! Po několik dalších let bylo jeho živobytí složené z nájezdů na obchodníky po celé provincii, okrádání cestujících, plundrování starých ruin a zabíjení konkurence (jeho nejoblíbenější část). Za tu dobu si stihl mezi svými kolegy vydobýt pověst nebezpečného řezníka, přičemž byl často zásobován čím si přál... zlatem, drahým vybavením nebo ženami.

Po určité době a smrti vůdce Marcusovi bandy však byl jeho dnům jako hrdlořeza konec. Císařské hlídky připravily past na skupinu banditů, ze které se málokterý dostal živý a mezi nimi nebyl téměř nikdo, kdo by skončil na svobodě. Mezi celé 2 úspěšné uprchlíky se samozřejmě řadil i Marcus, který se skrýval v přestrojení v severním městě Bruma. Podařilo se mu domluvit přes prostředníka jakousi práci, která jej měla bezpečně dostat do provincie Skyrim, o které se proslýchalo, že se nachází ve stavu otevřené rebelie a měla by umožnit Marcusovi snadné zmizení z hledáčku císařské milice. Nicméně během této práce se stalo cosi, díky čemu si náš hrdina nic ohledně těch pár posledních dní nepamatuje...

Probral se kdesi za hranicemi Skyrimu, prakticky bez vybavení a bez jediného nápadu, jak se tam dostal. Po chvíli potulování se po okolí padl do rukou místním vojákům císařské legie (ach ta ironie), kteří převáželi nějaké zajatce... Marcus k nim byl posléze přidán netušíc, kam jej následující události přivedou.

[Vlada47]

Marcusovo dobrodružství ve Skyrimu tedy nezačalo příliš slavně - na káře s vězni císařské legie, pravděpodobně na cestě do nějaké smrduté kobky nebo možná dokonce rovnou na popravčí špalek. Jak se ukázalo, zajatcem legionářů nebyl nikdo jiný, než Ulfric Stormcloak - vůdce povstání proti císařství. Ačkoliv by se nejspíše nedalo předpokládat, že Marcus patří k rebelům, byl přesto odsouzen s nimi na smrt stětím hlavy. Císařské vojsko ve Skyrimu vedl generál jménem Tullius...



Marcusův příběh by nabral rychlého konce pod ostřím popravčí sekery nebýt události, se kterou nikdo z přítomných nepočítal. Na Helgen, pevnost, kde se poprava konala, se snesl shůry drak patrně s úmyslem vypálit místo do základů!



Obloha se zatáhla, místo deště však z nebe padaly hořící kameny. Rebelové a Marcus se rozhodli využít zmatku a pokusit se o útěk. Marcus se přidal k jednomu Nordovi se jménem Ralof, ale drakovo neustále útočení na pevnost je rychle oddělilo. Po chvíli narazil na Hadvara, vojákem legie, který se zdál, že je ochotný s Marcusem spolupracovat a rychle se s ostatními vojáky evakuovat. Marcus tedy následoval...



Než se nadál, ocitl se v kasárnách, kudy se oba dva snažili najít nějakou skrytou cestu pryč z Helgenu. Marcus se vybavil zbrojí určenou pro legionáře, což mu vzhledem k událostem několika posledních let přišlo poměrně zvláštní možná až směšné. Únikovou cestu se rozhodli použít i Stormcloaci, což způsobilo několik rychlých šarvátek ve sklepení pevnosti. Hadvar a Marcus poté pokračovali dále.



Úniková cesta pokračovala přes jeskyně, které ústila kus cesty za pevnost. Marcus a Hadvar ji opustili právě v momentě, kdy drak zřejmě dokonal zkázu Helgenu a rozhodl se odletět jinam.



Nevěda co se stalo s ostatními, Hadvar navrhl jít směrem k osadě Riverwood, kde se nacházeli jeho příbuzní. Po cestě apeloval na Marcuse, aby se přidal k legii a pomohl porazit rebelii.



Možná je trochu zvláštní přidat se k někomu, kdo vás téměř popravil, ale byla to pro Marcuse určitá možnost dostat se někam, kde se nebude muset starat o živobytí, ani nebude mít problémy se zákonem. Jeho rozhodnutí nicméně zatím ještě nepřišlo. Cesta k osadě vedla okolo velmi starých strážných kamenů (Guardian Stones), které měli tu moc obdařit vybrané jedince zvláštním požehnáním podle znamení, které na nich bylo vyryto.



Hadvar nakonec oba dovedl do osady, kde se jich ujal jeho strýc Alvor, který byl místním kovářem. Po krátkém rozhovoru, kde Hadvar popsal události tohoto dne, požádal Alvor Marcuse, aby doručil varování o návratu draků Jarlovi místní državy.





Slunce se už sklánělo k západu a Marcus měl noc na to, aby se rozmyslel, co bude dělat dál. Mohl se vydat do města Whiterun a doručit zmíněné varování, vypravit se do hlavního města Solitude a přidat se k legii nebo všechno hodit za hlavu a ztratit se v jemu neznámé zemi...

[Vlada47]

Rozhodnutí nakonec padlo na cestu do Whiterunu. Pokud by se Marcus chtěl vydat do Solitude a přidat se k legii, patrně by stejně musel cestovat přes Whiterun a navíc zde mohl někdo využít (za patřičnou odměnu) jeho meč. Bylo však zapotřebí se na cestu připravit a také vyměnit aktuální výzbroj získanou v Helgenu.

Marcus tedy navštívil místního obchodníka Lucana... který byl nedávno okraden. Přišel pouze o jedinou věc - zvláštní zlatý ornament ve tvaru pařátu. Jeho sestra Camilla se, jakkoliv šíleně to mohlo znít, chystala vydat po stopách lapků sama, což se jí Lucan snažil neúspěšně rozmlouvat.



Něco takového mělo pramálo šancí na úspěch, Marcus tak vycítil příležitost získat odměnu a ujal se mise přinést cenný předmět zpět. Neměl však v úmyslu na to nějak spěchat, neboť zloději se patrně ukrývali v nedaleké hrobce Bleak Falls Barrow, která se určitě hemžila nemrtvými.

Vzhledem k poměrně děravým kapsám se Marcus rozhodl provést průzkum okolí a možná ulovit nějakou zvěř pro kožešinu na výrobu nové výbavy. V jeho snaze mu pomáhal místní elf Faendal, který se v okolí zřejmě dobře vyznal. Místo zvěře však oba padli na železný důl obsazený bandity.



Marcus se rozhodl vyzkoušet, za co ještě stojí jako válečník, a vydal se do dolu. A vskutku, jakmile došlo ke střetnutí, hlavy létaly...



Kromě solidní zásoby železné rudy a zbraní, co si bandité schovávali, nalezl Marcus také jakousi mapku ke skrytému pokladu, co se měl nacházet kousek od Riverwoodu.



Se získaným lupem pak již bylo snadné dokoupit chybějící materiál a Marcus se mohl vybavit na své příští dobrodružství.

[Vlada47]

Marcus se ráno vypravil směrem na Whiterun, přednést Jarlovi žádost obyvatel osady Riverwood o zvýšenou ochranu při současné přítomnosti draků a při tom najít nějakou pracovní příležitost... pravděpodobně zahrnující krev. Whiterun je centrálním městem Skyrimu v podstatě řídícím obchod mezi ostatními městy, umístěné v rozlehlé tundře a s dominantní budovou místního paláce - Dragonsreach.



Když Marcus dorazil k hlavní bráně, zjistil, že město o přítomnosti draků zjevně ví, neboť právě z toho důvodu bylo cizincům oficiálně uzavřené. Povedlo se mu nicméně přesvědčit stráž, aby jej pustila dovnitř.



Jarl Balgruuf právě vedl poradu ohledně dračí hrozby přímo v hlavním sále velké budovy.



Marcus mu vyložil, co se událo v Helgenu (bez nepodstatných drobností - jako jeho téměř vydařená poprava), na což Jarl reagoval vysláním vojáků hlídkovat okolí Riverwoodu. K Marcusovu překvapení jej Jarl i odměnil za informaci a nabídl mu další spolupráci. Ta spočívala ve výpomoci dvornímu kouzelníkovi, který měl za úkol vyšetřovat historii draků a jak se proti nim účinně bránit.



Marcusova mise spočívala v nalezení desky obsahující zřejmě důležité informace ohledně draků, nyní se nacházející v hrobce, která byla postavena v době, kdy draci Skyrimu vládli - Bleak Falls Barrow. Zvláštní náhoda, že se jednalo o stejné místo, kam měl jít Marcus získat zlatý ornament pro Lucana z Riverwoodu, je možné, že tyto dvě věci měly souvislost?

Před výpravou do starodávné hrobky se Marcus rozhodl strávit nějaký čas ve Whiterunu a zkusit štěstí ohledně nájemné práce - svým způsobem štěstí měl a po jednom dni byl opět o něco bohatší. Irileth, velitelka osobní stráže Jarla, mezitím poslala oddíl strážných do Riverwoodu.



Po večeru a noci stráveném v místním hostinci mezi upovídanými místními obyvateli...



... se Marcus vypravil na cestu k Bleak Falls Barrow. Ta se nacházela na kopci tyčícím se na osadou Riverwood, kde se teploty držely pod úrovní mrazu. Hrobka byla tudíž z velké části zavalená sněhem.



Vstup do hrobky představovala majestátní komora z části otevřená světlu. Zde si vytvořila malý tábor část banditů, kteří patrně uzmuli ornament z obchodu Lucana (druhá část už díky Marcusovi ležela mrtvá ve sněhu).



Marcus vstoupil do tunelů vedoucí do hrobky, v cestě mu prakticky nic nestálo. Po několika minutách došel do místnosti, kde byl v pavučinách uvězněný poslední z banditů - jednohubka pro obřího pavouka obývajícím místnost. Právě ten měl u sebe zlatý ornament...



Místo toho, aby dobrovolně odevzdal svoji kořist a zachránil si tím život, ten idiot se prostě dal útěk... jeho poslední pokus o útěk. Marcus se tedy zmocnil zlatého pařátu. Podle deníku mrtvého bandity měl sloužit jako klíč k hlavní komoře - zde se patrně nacházela hledaná deska. Další část cesty do hrobky však byla obtížnější - byla plná pastí a hlavně nemrtvých válečníků z dob první éry. I tak se ale Marcus s určitým přispěním Faendala dokázal zdatně probíjet dál.



Nakonec dorazil ke dveřím, které šly odemknout pouze pomocí zlatého ornamentu.



Uvnitř hlavní komory se naskytl celkem impozantní pohled na sarkofág a jakousi stěnu posetou zvláštními nápisy.



Marcus se zdál téměř přitahován zvláštními symboly a jeden z nich se mu téměř vypálil do hlavy, když se dostatečně přiblížil... téměř jako by rozuměl zvláštnímu jazyku.



Nebyl však čas o tom dále přemýšlet, neboť ze sarkofágu vyskočil další nemrtvý válečník - zjevně velitel podle jeho vybavení. Představoval poměrně náročnou výzvu, ale nakonec padl. Jeho sarkofág skrýval to, co Marcus hledal - onu magickou desku s informacemi o dracích. Východ z hrobky byl prakticky za rohem a ústil k jezeru nedaleko Riverwoodu. Odtud se pak Marcus mohl vydat odnést ornament Lucanovi, který byl štěstím bez sebe a jeho odměna tomu i téměř odpovídala.



Marcus se na noc uchýlil tradičně do místního hostince. Jedna věc ale byla zvláštní - majitelka Delfine nebyla nikde k nalezení a barman nebyl právě sdílný. Bylo tedy třeba přečkat noc v nepohodlně pozici na jedné z lavic... na druhou stranu Marcus měl o čem přemýšlet.

[Vlada47]

Brzy ráno (neb spánek za moc nestál) se Marcus vydal na cestu do Whiterunu, odnést desku získanou z Bleak Falls Barrow, shrábnout tučnou odměnu a pokračovat někam dále. Události z hrobky mu však pořád běhaly v mysli a sám sebe se ptal, zda by neměl celou záležitost více prozkoumat. Po návratu do paláce zastihl dvorního mága Farengara řešit něco s osobou, která zřejmě byla jeho kontaktem zmíněným při zadání úkolu nalézt desku z Bleak Falls Barrow. Překvapivé bylo, že se jednalo o Delphine - vlastníka hostince v Riverwoodu.



Marcus však neměl čas zjistit, co je Delphine vlastně zač, neboť takřka v okamžiku odevzdání získané desky, se do místnosti vřítila Irileth oznamující, že v okolí byl spatřen drak! Podle informací jednoho ze strážných, drak kroužil okolo věže nedaleko Whiterunu a jemu se podařilo uprchnout, než se drak do něčeho pustil.



Balgruuf tedy přišel s rozkazem prozkoumat situaci a zatáhl do něj i Marcuse tvrdíc, že on má nejvíc zkušeností s draky ze všech přítomných. Než Marcus stihl upozornit, že jeho jedinou zkušeností je úprk před drakem, už se společně s Irileth a skupinou strážných chystal draka zabít.



Drak mezitím vypálil věž do základů a patrně zase odletěl.



V troskách věže se nacházel jeden přeživší, který se stihl schovat a varoval příchozí skupinu, že drak je pořád v okolí. Vzápětí se bestie začala vracet...



Po dlouhém boji a několika mrtvých se podařilo draka doslova sestřelit z oblohy. Pak se stalo cosi nečekaného...



Tělo draka se začalo postupně rozpadat, jakoby hořelo zevnitř, přičemž podivná energie proudila od bestie rovnou k Marcusovi. Po krátké, ale efektní podívané se stráže z Whiterunu seběhly okolo kostry draka, která zde zůstala, přičemž jeden z mužů tvrdil, že Marcus je čímsi ze starých legend - Drakorozeným. Podle těchto legend dokázal absorbovat duši poražených draků a měl také schopnost ovládat jejich jazyk - nebo-li používat jakousi starodávnou dračí magii. Marcus si opět vzpomněl na zvláštní stěnu z hrobky - zjevně se jednalo o dračí slova a on dokázal jedno z nich vstřebat... když se pokusil toto slovo vyslovit, spontánně vytvořil jakousi tlakovou vlnu. Možná opravdu byl tím, co strážný tvrdil...

Na radu Irileth se vypravil zpět za Balgruufem podat hlášení o tom, co se stalo. Navzdory jasnému počasí najednou silně zahřmělo... země se otřásla pod nohama a vzduchem se neslo "Dovahkiin". Marcus netušil, co přesně to znamená, ale nepochybně to mělo souvislost s tím, co se stalo po boji s drakem. Jarl už čekal na Marcuse a když si vyslechl, co se stalo, vyložil mu, že se musí vydat do chrámu na nejvyšší hoře Skyrimu a nejspíše celého Tamrielu - High Hrothgar, kam jej svolávali mniši, kteří se celý život cvičí ve schopnosti používat dračí slova a podle legend vždy cvičili Drakorozené v jejich unikátních schopnostech. Zároveň s tím, jej Jarl prohlásil Thanem, neboli jakýmsi místním hrdinou a předal mu ceremoniální zbraň.



Součástí jeho titulu bylo rovněž přidělení osobního strážce, který jej měl následovat do boje.



Marcus byl stále zmaten vším, co se během jednoho dne událo, ale věděl, že se jedná o možnost, kterou by neměl promarnit. Jeho dalším cílem se tedy stal High Hrothgar...

[Vlada47]

Marcus a Lydia se tedy vypravili na cestu k úpatí hory. Jejich cesta vedla nejprve do osady Ivarstead, která se nacházela na úpatí hory a nabízela přistup k jediné stezce vedoucí na High Hrothgar. Cesta vedla přes Riverwood a poté přes Helgen... ten byl zpustošený a obsazený bandity.



Několik hodin po poledni se oba dva cestovatelé dostali do zalesněné oblasti, která spadala pod město Riften. Ivarstead byl umístěn na západním okraji této državy. Jednalo se o několik málo domků, zpracovnu dřeva a místní hostinec.



První destinací se pro Marcuse stal tradičně hostinec. Zde se dozvěděl, že u osady se nachází vchod do staré hrobky, která měla být plná duchů. Marcus se rozhodl situaci vyšetřit, neboť bylo celkem pozdě na výstup na horu, ale stále dost času na průzkum. Hrobku si uzurpoval šílený objevitel, který se vydával za ducha, co strašil místní. Wilhelm, majitel hostince, byl jednak šokován pravdou stojící za nočními strašidly, ale také vděčný za vyřešení situace. Za odměnu dal Marcusovi ornament... stejného tvaru jako byl ten, co měl získat pro Lucana - hrobka byla nejspíš větší, než se zdálo a ornament tradičně představoval klíč. Marcus se tedy vydal hlouběji do hrobky. Na přítomnost nemrtvých strážných si už začínal pomalu zvykat... v hlavní komoře se nacházela další stěna s dračími slovy - tentokrát už Marcus věděl, o co se jedná.



Na noc se se Marcus a Lydia uchýlili do hostince a brzy ráno se vydali na stezku vedoucí k High Hrothgaru. Na mostě vedoucím z osady narazili na jednoho místního, jmenoval se Klimmek, který pravidelně nosil Greybeardům (mniši v klášteře) zásoby s jídlem. Marcus se překvapivě nabídl, že je odnese... měl tam tak jako tak cestu.



Jak se postupně rozednívalo, na stezce se nabízel stále úchvatnější rozhled do krajiny, ačkoliv bylo stále chladněji a chladněji.



Po několika hodinách stoupání se Marcus dostal až ke klášteru. Musel uznat, že pohled stál za to.



Marcus tedy vstoupil dovnitř, kde byl uvítán mistrem Angeirem, který působil jako mluvčí malé skupiny mnichů.



Společně s ostatními začal Marcuse poučovat o schopnostech Drakorozeného a principech používání Hlasu, neboli schopnosti využívat dračí slova. Následoval rychlý trénink těchto schopností na nádvoří kláštera.



Marcus se dozvěděl, že jako Drakorozený se tyto schopnosti dokázal naučit během okamžiků, zatímco ostatním smrtelníkům by jen základy trvaly léta. Následovaly další lekce a především mise, kterou Marcusovi Angeir dal na starosti - z hrobky Ustengrav měl získat roh Jurgena Windcallera, jejich zakladatele, to mělo sloužit jako dostatečná lekce v používání Hlasu.

Marcus strávil několik chvil obhlížením kláštera, než se rozhodl vydat se na cestu. Posledních několik dní přineslo doslova zvrat v jeho životě. Byl v zásadě uprchlíkem, který málem přišel o život v cizí a nehostinné zemi... teď se stal ve stejné zemi poměrně významnou osobou a měl potenciál získat moc soupeřící s mocí draků. Byl snad jeho osud podobný osudu jiného Drakorozeného - Tibera Septima? Mohl s nově získanou mocí povstat nad úroveň prostého válečníka, stát se vůdcem a sjednotit císařství? Čas ukáže...

[Vlada47]

Nicméně zdálo se, že čím mocnější se jeden stává, tím více nepřátel má na krku. A opravdu - při sestupu z hory zaútočil další drak. Bitva se nakonec přenesla až na osadu Ivarstead.



Nakonec však i on padl... Marcus se rozhodl navštívit hlavní město zdejší državy - Riften, ne z nějakého specifického důvodu, jen chtěl mít více času na rozmyšlenou, jak naloží se svými schopnostmi. Mohl se vydat do hrobky Ustengrav, ale ta se nacházela na druhém konci Skyrimu a popravdě nebylo kam spěchat.

Cesta do Riftenu vedla zalesněnou oblastí plnou vlků, medvědů a přerostlých pavouků. Mezi tím vším také byla pevnost Orků, kteří se zdáli být pod útokem obrů.



Marcuse přemohla zvědavost a rozhodl se prozkoumat situaci. Ačkoliv mu byl zpočátku odepřen přístup, neboť orčí kodex zjevně zakazoval vpouštět kohokoliv z venku, jejich šamanka se snažila získat jeho pomoc s odstraněním kletby, která podle jejích slov ležela na jejich kmeni. Marcus se rozhodl, že jim pomůže, ostatně mít za spojence bandu zuřivých Orků nebylo k zahození, a souhlasil s nalezením věcí potřebných pro jistý rituál.

Nakonec dorazil až k městu Riften, které se zdálo být permanentně zahalené mlhou od jezera.



Stráže u brány se zjevně snažily obrat lidi vstupující do města, o co mohly. Měly ovšem smůlu v případě Marcuse...



Po vstupu do města se Marcus dozvěděl o přítomnosti cechu zlodějů, který snad byl i podporován někým z vyšších vrstev.



Rodina Black-Brierů měla evidentně pod palcem nejen výrobu místní medoviny (podstatná složka ekonomiky Skyrimu), ale také vyděrače a spoustu dalších neřádů.



K atmosféře nasáklé přítomností kriminálních živlů přispívala i stále houstnoucí mlha, což bylo určitě výhodné pro místní zloděje - nemuseli ani čekat na tmu.



Po vyřešení nákupů si Marcus odskočil do místního hostince, jestli se třeba nedozví něco důležitého. Podnik se zdál být pod útokem jednoho kněze z místního chrámu, který láteřil nad hříchy místních obyvatel a pravil, že návrat draků je důsledkem jejich bezbožných činů. V zásadě marné plýtvání energií...



Mimo to se dozvěděl o jistém Khajiitovi, který se podle informací nechal dobrovolně zavřít do cely. Jeho jméno - Inigo - přišlo Marcusovi povědomé... je možné, že někoho takového v minulosti potkal? Nedalo mu to a už byl na cestě do místního žaláře.



Marcus si vyžádal návštěvu tohoto dobrovolného vězně. K jeho překvapení jej zvláštní Khajiit modré barvy poznal a žádal ho o smrt.



Podle jeho vysvětlení byl on i Marcus najati na hranici Skyrimu na zabití dvou bratrů jistého bohatého obchodníka (typické problémy dědictví). Úmluva stála, že pokud jeden z nich při plnění úkolu zemře, druhý dostane jeho podíl. Inigo, který byl tou dobou závislý na skoomě, střelil Marcuse z paranoidní obavy, že on by udělal přesně to samé. Odměnu však nedostal, protože obchodník byl krátce na to zabit... vlastní sestrou. Nakonec se tedy našlo vysvětlení, jak se Marcus dostal do Skyrimu a proč si na to nepamatuje... Ovšem na místo pomsty dostal Marcus jiný nápad - nechat Khajiita pomoci mu v jeho dobrodružstvích - byl teď vázaný dluhem vůči Marcusovi a zdálo se, že už by jej znovu nezradil. Navíc Inigova značná schopnost střelby lukem bude určitě vítaná.

Večer pak Marcus strávil v rozhovorech s Inigem, ve kterých zpravili jeden druhého o svých činech v poslední době (Inigo tedy neměl moc činů k zpravování, neb většinu toho času strávil ve vězení).



Nakonec se Marcus rozhodl vydat se do Solitude a přidat se k císařské legii - v zájmu míru, progresu a lepšího živobytí v celém císařství. Jakmile tedy odezní působení medoviny...

[Vlada47]

Ráno se tedy skupina (Marcus, Inigo a Lydia) vypravila do hlavního města Skyrimu, Solitude. První částí cesty byl vlastně návrat do Whiterunu, kterou vzhledem k poslední noci absolvovali raději s koňským povozem. Další noc přečkali ve Whiterunu a pak se po svých vydali po hlavní cestě k Solitude. Inigo se čas od času pouštěl do hovoru s Lydií, ale nevypadalo to, že by našli společné téma.



Na cestě bylo k vidění i několik působivých míst.



Zhruba ve 2/3 cesty, před vstupem do državy jménem Haafingar, se Marcusovi do cesty postavila poměrně početná skupina banditů, která se snažila vymáhat mýto na cestujících.



Marcus se postaral, aby už žádné mýto nikdy nevybrali... Ačkoliv je pravdou, že řada z těch banditů možná chtěla jen pár zlaťáků na kus chleba a ze soucitu obejmout. Na druhou stranu... nikdy neobjímejte Marcuse proti jeho vůli.



Další místem a vlastně i zastávkou na cestě do Solitude se stala osada Dragon Bridge. A skutečně - nacházela se u mostu ozvláštněném vytesanou hlavou draka.



Marcus se v osadě na chvíli pozastavil a zdálky pozoroval město Solitude ležící na majestátním skalnatém oblouku zaštiťujícím zátoku, kde se nepochybně nacházel přístav města.



Návštěva Dragon Bridge ovšem nenabízela jen draka vytesaného do kamene, z ničeho nic se na osadu snesl živý exemplář s cílem spálit a možná sežrat, koho se dalo.



Nicméně zde tvrdě narazil a po lítém boji jeho mrtvé tělo zdobilo mnoho šípů. Marcus se pak zmocnil duše bestie a jeho schopnosti jako Drakorozeného opět o něco povyrostly. Začalo se také smrákat, a tak se rozhodl přenocovat na místě. Vzhledem k tomu, že další den měl být poměrně významný, tak raději bez asistence alkoholu...

[Vlada47]

Ráno se Marcus a jeho společníci dostali k branám města Solitude. Podle strážného se ve městě odehrávala poprava nějakého muže...



Marcus se tedy šel podívat na onu událost a připojil se k povykujícímu davu. Onen muž, člen městské stráže, zjevně umožnil Ulfricovi uniknout z města potom, co zabil krále Torygga.



Marcus se dále vydal za svým cílem - velitelství císařské legie. S poněkud neimpozantním vstupem.



Uvnitř právě probíhala válečná porada.



Po jejím skončení se Marcus dal do řeči s generálem Tulliem, který jej po chvíli poznal jako zajatce z Helgenu. V zásadě prohlásil, že Marcusovo zajetí a plánovaná poprava byla zřejmě nedorozuměním, a podpořil jeho rozhodnutí přidat se k legii. Čekal na něj ovšem test - Rikke, v zásadě Tulliova pravá ruka, se rozhodla jej nechat provést pro legii špinavou práci - vyčistit nedalekou pevnost od banditů. Samozřejmě bez podpory...



Pro většinu lidí by to možná byla sebevražda, ale Marcus nebyl obyčejným člověkem. Přijal tedy úkol, ale ještě předtím se rozhodl projít po městě. Do oka mu padl Modrý palác, místo odkud vládla Elisif, vdova po zavražděném králi.



Na jejím dvoře probíhalo slyšení jednoho z obyvatel osady Dragon Bridge o nějaké nekalosti v nedaleké jeskyni.



Marcus se přiblížil ke stewardovi Falkovi, který sice nehodlal plýtvat vojáky na potenciálně zbytečnou aktivitu, ale mohl si dovolit zaplatit Marcusovi zlatem, pokud situaci prošetří.



Jeskyně se nacházela výhodně na cestě k pevnosti, kterou měl vyčistit od banditů. Dokončil tedy nákupy a vydal se na cestu. Jak se ukázalo, v jeskyni se usídlila početná skupina nekromancerů, kteří se projevili jako poměrně nebezpeční nepřátelé. A také měli velké plány - chystali se vzkřísit Potemu, nechvalně známou královnu Solitude, v rámci komplikovaného rituálu.



Těžko říci, jaké hrůzy by přinesla se svým návratem na svět, ale Marcus to neriskoval zjišťovat a ukončil činnost i životy nekromancerů. Když se vydal k pevnosti obsazené bandity, už se smrákalo.



Bandité byli v hojném počtu, ale až na jejich velitelku, nedisponovali dobrou výbavou a naše trojice je poměrně přesvědčivě udolala. Vzhledem k tomu, že mezitím padla noc, Marcus rozhodl, že využijí nově uvolněného místa a v pevnosti přenocují. Inigo se s ním také podělil o svou minulost od dětství až po jejich setkání.



Ráno se skupina vydala zpět do Solitude, počasí jim přálo a cesta ubíhala rychle.



Na generála Tullia i Rikke Marcusův úspěch evidentně zapůsobil a po prohlášení přísahy se Marcus konečně stal legionářem... jak pro něj jeho vlastní rodina kdysi zamýšlela.



Rikke pro něj rovnou měla důležitou misi - měl se připojit k oddílu, který se chystal uzmout z hrobky Korvanjund korunu dávného krále Skyrimu, než se to podaří Stormcloakům. Bylo důležité, aby koruna skončila v rukou Elisif a ne Ulfrica.



Marcus byl tedy vybaven standardní zbrojí legionáře a připravoval se na svou první misi v armádě (na odměnu za odstranění nekromancerů samozřejmě před svým odchodem nezapomněl).

[Honzaleco]

...otázka, týkající se Skyrimu obecně...: Jak se jinak rozhodujete - Impérium nebo Stormcloakové?
...tady to neni tak černobílý, jako třeba ve FNV...já to rozehrál jednou a zvolil jsem Impérium...přijdou mi jako menší zlo než rasistický Stormcloakové. Na druhou stranu - svoboda vyznání jim asi moc neřiká...

Kdybych neměl zkouškový a vyznal se v tom světě trochu líp...tak sem možná zkusim napsat něco z pohledu řadovýho Stormcloaka... ...ale psát sem radši moc nebudu, páč mi toho svět Elder Scrolls zas až tolik neřiká a bojim se, že bych napsal ňákou kravinu a ztrapnil se...

[Green]

Za-chvíli tu bude Fallout4

[Vlada47]

Osobně bych se nejradši na celou Civil War vykašlal, není tam nic moc zajímavého, ale k tomuhle charakteru to sedí (+ chtěl jsem vyzkoušet CWO mod)... uvidíte časem. Obecně příběhy od Bethesdy nějakou komplexností neoplývají.

Edit: Jinak možná, abych zodpověděl přímo na otázku - když už bych si měl vybírat, asi taky Impérium. Já bych se ještě celkem přenes přes ten rasismus (ten se projevuje u většiny ras a národů v TES, vemte si třeba Dark Elfy), ale Stormcloaci mají poměrně fatalistický přístup k věci - vyženou Impérium a pak co? Obchod v háji, budou sami a vzhledem k malé populaci Skyrimu nebudou mít moc šancí proti Thalmorům... leda by domluvili spojenectví s Redguardy (taky se odtrhli od Impéria), ale jestli oni o to budou mít zájem, těžko říct.

Green - no ode mě FO4 nečekej, to je pro mě realisticky vzato vzdálená budoucnost.

[Vlada47]

Cesta do hrobky Korvanjund vedla opět přes Whiterun (to město je prostě na cestě kamkoliv). Na cestě se však přihodilo cosi zvláštního Inigovi... ten začal trpět zvláštními... vizemi doprovázené bolestí hlavy. Nejednalo se také o jednorázovou událost a v častých intervalech se to opakovalo.



Ty vize údajně ukazovaly lokaci jisté věže na jih od města Dawnstar a vlastně kousek severně od hrobky Korvanjund. Marcus tedy slíbil Inigovi, že se tam s ním půjde podívat. Khajiit se pak snažil odlákat si od té věci myšlenky rozhovorem s Lydií...



Po dosažení cílové destinace zjistil Marcus, že skupina císařských vojáků právě plánuje útok. Mezi nimi se vyskytoval i Hadvar, kterého si Marcus pamatoval z Helgenu.



Zdálo se, že Stormcloaci dorazili na místo první, ale neměli ani potuchy o legionářích, a tak díky momentu překvapení byli rychle přemoženi.



Další již pomalu prohledávali hrobku s cílem získat korunu pro Ulfrica, v tom jim však legionáři rychle zabránili. Několikrát bylo zapotřebí překonat zabezpečení samotné hrobky, na což se Marcus vzhledem ke svojí nedávné zkušenosti s podobnými místy skvěle hodil.



Jakmile se legionáři probili přes poslední rebely, začali narážet na nemrtvé válečníky, což někteří z nich špatně snášeli. Rikke však nehodlala ani o trochu couvnout.



Poté dorazili ke dveřím do hlavní komory, které se tradičně odemykaly typickým ornamentem ve tvaru dračího pařátu. Marcus opět projevil svou nedávno nabytou znalost ohledně nordických hrobek.



V hlavní komoře pak evidentně spal válečník honosící se hledanou korunou (jednalo se o dávného krále?). Jakmile se legionáři přiblížili, nemrtví válečníci se probudili a vyrazili do útoku. Legionáři ale byli v přesile... ačkoliv nějaké ztráty také byly.



Po lítém boji nakázala Rikke Marcusovi, aby se vydal s korunou do Solitude za generálem Tulliem. Marcus se tedy vydal k východu... ještě předtím však objevil stěnu s dračími nápisy, odkud získal znalost dalšího slova. Jeho spolubojovníci z řad legie nejspíše stále neměli ani potuchu, že je Marcus Drakorozený.



Cestu si Marcus poté hodlal prodloužit cestou k věži z Inigovi vize, doufal tedy, že nepotkají žádnou větší skupinu Stormcloaků, i když samozřejmě věřil ve své schopnosti, že jej dostanou i z té nejhorší situace.

[Vlada47]

Cesta ke zmíněné věži vedla rovnou skrz rozpadající se pevnost plnou banditů... plnou banditů do té doby, než ji Marcus prošel.



Hledaná věž se nacházela poměrně vysoko v kopcích a počasí nebylo úplně ideální, ale i přesto ji Inigo dokázal bezpečně identifikovat.



Věž však nebyla konečným cílem a cesta pokračovala dále...



... až k malému domku osamoceném na vrcholku kopce. Přesně podle Inigovi vize.



Inigo našel záložní klíč pod rohovkou u dveří a všichni se společně nahrnuli dovnitř. Domek byl vyzdoben různými obrazy a náčrty, několik z nich znázorňovalo Iniga.



Majitele se jim podařilo objevit vzápětí - pochrupoval na posteli absolutně nevnímaje, že se mu někdo dostal přes dveře. Jeho jméno bylo Langley a podle jeho slov se snažil už léta Iniga nalézt, jen nečekal, že bude ve společnosti někoho neznámého...





Marcus se zatím nedozvěděl, za jakým účelem se po Inigovi sháněl, a Langley jej dokonce pověřil úkolem nalézt jakási ptačí vejce důležité pro jeho věštecké schopnosti... a také potřeboval vyložit Inigovi, proč jej tak dlouho hledal. Marcus se tedy vydal do mrazu shánět vejce... je třeba poznamenat, že pohled na vojáka císařství snažícího se sbírat vejce z ptačích hnízd byl celkem k popukání.



Po nějaké době už toho měl Marcus celkem dost a chystal se Langleymu oznámit, kam si má ty vejce strčit, a tak se vrátil dovnitř. Tam se nepřekvapivě dozvěděl, že Langley prostě potřeboval čas, aby si s Inigem promluvil o samotě.



Kdyby v tu chvíli nebyl Marcus víc zvědavý na to, z jakého důvodu sem Inigo potřeboval dorazit, nejspíš by mu vyrazil zuby. Podle informací, co se dozvěděl Inigo, a deníků, které Langley za léta sepsal, byl Inigo součástí jakéhosi proroctví (klasicky) o zničení světa... alespoň na základě Langleyho vizí z posledních let, které ovšem měly být vždy poměrně přesné.





Nakonec Langley vyložil, že si najal nějakého experta na vyvolávácí magii ve snaze vytvoření kouzla, které by Iniga přivolalo k němu. Nicméně zdálo se, že kouzlo nefungovalo a místo toho přinášelo Inigovi bolesti hlavy. Marcus se jej rozhodl vyzkoušet, jestli on nebude mít více štěstí. Podle teorie totiž mělo kouzlo fungovat, pokud byl sesílatel nějakým způsobem poután k volané osobě... jako třeba prostřednictvím vzájemného přátelství.



A k Langleyho zjevnému znechucení kouzlo fungovalo. Dokonce umožňovalo vybírat cíl, kde se Inigo objeví... což přinášelo bezva taktické možnosti.



Langley tedy vysvětlil, že jakmile se mu podaří zjistit, kdy se má proroctví začít plnit, bude Iniga kontaktovat... mezitím byl volný věnovat se, čemukoliv bylo třeba. Po přenocování v Langleyho domě se tedy Marcus i Inigo opět vydali za dalšími dobrodružstvími.

[Vlada47]

Marcus tedy vyřešil problém s Inigem, a celá skupina tak mohla pokračovat dále za splněním mise pro císařskou legii. Inigo se také vrátil ke svým pokusům o hovor s Lydií... nikam to sice nevedlo, ale poskytovalo to určitou zábavu na jinak celkem nudné cestě.



Marcus věděl, že je třeba se vyhýbat oblastem kontrolovaným Stormcloaky, a tak se vydal do Solitude přes horské průsmyky - nepochybně nebezpečná cesta, ale pokud bude opatrný, nemělo by se nic stát. Také zde narazil na další strážný kámen.



Jeho cesta jej nakonec zavedla do menšího města Morthal (naštěstí už kontrolované císařstvím), kde se chystal přečkat noc. Při příchodu byl svědkem zvláštního argumentu několika obyvatel a stewarda místního Jarla.



Podle slov obyvatel se městě děly nějaké nekalosti a vládnoucí třída si s tím zjevně nedokázala (nebo nechtěla) poradit. Podle slov hostinské problémy souvisely s vypálením domu jednoho z místních, kde uhořela téměř celá rodina s výjimkou otce... ten byl částí obyvatel považován za možného podezřelého, neboť pár dní na to se už odstěhoval k jiné.



Marcus zvažoval, jestli se do vyšetřování zapojí, ale vidina dalšího zisku jej zlákala. Idgrod Ravencrone, místní Jarl, jej tedy pověřila úkolem nalézt skutečného viníka.



Marcus se vypravil do trosek vypáleného domu, kde nalezl ducha malé dívky, která v domě uhořela. Když se jí pokusil vyptat na nějaké informace, navrhla mu, že když ji dokáže nalézt uprostřed noci, tak mu řekne, co ví... Údajně se však neměla této hry účastnit sama.



Když přišla tma, Marcus se vydal hledat v širším okolí vypáleného domu. Nalezl vykopanou rakev, kam se zřejmě dívka ukryla, než však stačil cokoliv kloudného zjistit, byl napaden dalším z obyvatelů města... proměněným na upíra.



Podle toho, co se podařilo Marcusovi zjistit od ducha malé dívky a od jednoho z obyvatel, kterého přilákaly zvuky boje - náhodou se jednalo o muže, který byl s ženou proměněnou v upíra ve svazku... než před časem opustila město za neznámých okolností, že celé to má spojitost s ženou jménem Alva, která aktuálně žila s tím mužem, který přišel o rodinu v plamenech hořícího domu a byl podezřelým.

Marcus se tedy zkusil vlámat do jejího domu ve snaze najít nějaké důkazy. Tam jej napadl zmíněný muž, evidentně posedlý snahou chránit svoji milenku... Marcus jej musel zabít. Ona však nebyla k nalezení. Marcus ale ve sklepení domu nalezl otevřenou rakev (Alva tedy byla také upír) a v ní její deník. Ten v podstatě vysvětlil vše podstatně - vypálení domu měla na svědomí ona, přičemž postupně plnila plán svého pána, který se chystal ovládnout město a využívat obyvatele pro neustálý přísun nové krve.



Marcus tedy odnesl důkaz Jarlovi. Ta jej odměnila za úspěšné vyšetřování, ale zároveň jej požádala, aby jim pomohl s nalezením a odstraněním hlavního upíra z okolí. Marcus tedy souhlasil (částečně ze zvědavosti - co všechno může najít v upířím doupěti?) a společně s několika obyvateli se vydal k jeskyni, kde měl upír sídlit.



Z představy boje s potenciálně velmi starým a mocným upírem se však většině z nich rozklepala kolena natolik, že to vzdali a vrátili se do města. Marcus tedy vstoupil do jeskyně pouze s Inigem, Lydií a jedním z obyvatel - tím samým, který přišel o svou milou, když se proměnila v upíra... evidentně chtěl pomstu.

Upír Morvath (tak se podle deníku jmenoval, Marcus by přísahal, že to jméno zná z nějaké knihy...) měl v jeskyni několik zmanipulovaných smrtelníků, kteří nepředstavovali velký problém. Horši to bylo v hlavní místnosti, která sloužila jako hodovací síň...



... zde sídlilo několik dalších upírů a samotný Morvath. Bitva byla tuhá a Marcus z ní málem nevyvázl živý, ale nakonec se podařilo a z upírů zbyl jen prach. Vrátil se tedy do města, přijal další odměnu a vypravil se na cestu do Solitude.

Na cestě narazil na psa, který se jej viditelně snažil někam zavést. Marcus jej tedy ze zvědavosti následoval a byl zaveden do kabiny jeho zesnulého pána. Podle jeho zápisků se pes jmenoval Meeko a zřejmě se rozhodl Marcuse následovat... ten se tomu nebránil, pes se může hodit.



Nakonec se Marcus vrátil zpět do Solitude, kde odevzdal korunu generálu Tulliovi. Ten jej vzápětí pověřil dalším úkolem - Ulfric se podle všeho chystal napadnou Whiterun a Marcus měl doručit zprávu Jarlovi Balgruufovi (její obsah mu byl utajen, byla určena pouze pro Jarla).

[Vlada47]

Marcus tedy odcestoval zpět do Whiterunu, aby doručil zprávu Jarlovi. Ten ji přijal spolu s varováním, že Ulfric se zřejmě chystá jeho město napadnout.



Musel se však o tom přesvědčit, a tak vyslal Marcuse se zprávou samotnému Ulfricovi do jeho města - Windhelmu. Marcus měl za úkol odnést Balgruufovu sekeru, pokud ji Ulfric přijme, bude to znamenat příměří, pokud ji vrátí, potvrdí svůj úmysl získat Whiterun silou.

Další cesta tedy vedla do državy Eastmarch... hranici s ní označovala dvojice věží, která se tyčila nad řekou proudící podél hlavní cesty.



Jako spousta dalších míst ve Skyrimu i tyto věže byly obsazeny skupinou banditů. Marcusovi se je ale podařilo dostatečně zastrašit, aby jej nechali projít bez boje nebo odevzdání slušné sumy zlata.

V oblasti se také nacházela svatyně Eldergleam, která uchovávala patrně nejstarší strom v celé zemi pod stejným jménem. Marcus se k ní vydal pod záminkou získat jeho mízu pro oživení stromu ve Whiterunu, který z neznámé příčiny usychal. Uvnitř velké jeskyně se mu naskytla nádherná podívaná.



Když se však pokusil mízu odebrat, byl napaden přírodními strážci - Spriggany. Ty měly schopnost ovládnout chování libovolné zvěře v jejich dosahu, aby jim pomohla v boji. To bohužel odnesl nebohý Meeko... budiž mu země lehká, jeho sice krátká, ale důležitá přítomnost v příběhu Marcuse nebude zapomenuta.



Odtud se Marcus již mohl vydat do Windhelmu. Cestou se strhla silná bouře, čehož využil nájemný vrah s cílem Marcuse poslat na onen svět. Podle poznámky, kterou u sebe měl, byl zřejmě vyslán Temným Bratrstvem.



Bylo evidentní, že Marcus to zřejmě dotáhl poměrně vysoko, když po něm šla taková organizace... alespoň podle pověstí, které o fanatických zabijácích kolovaly.

Windhelm bylo poměrně nepřátelským městem hostícím jak místní Nordy, tak Temné Elfy a Argoniany. Panovala zde atmosféra nedůvěry a rasismu.



Marcus zde přečkal noc doufaje, že se nedostane do problémů s místními Stormcloaky, tím spíše, že ráno se měl sejít s jejich vůdcem. Ten sídlil v Paláci králů, který se honosil typickou architekturou severského kontinentu Atmora, stál zde už v dobách Ysgramora a jeho synů.



Rozhovor s Ulfricem byl poměrně krátký - jak Marcus tušil, Balgruufova sekera mu byla vrácena zpět s tím, že Whiterun se má připravit na bitvu.



Vypadalo to, že válka mezi Císařstvím a Stormcloaky se měla rozběhnout naplno právě u Whiterunu...

[Vlada47]

Po návratu do Whiterunu Marcus zjistil, že vojáci generála Tullia už dorazili na pomoc městu. Válečná porada byla v plném proudu, když dorazil zvěd s informacemi, že Stormcloaci se už připravují zaútočit.



Na vstupních místech do města byly rozestavěny provizorní barikády, které měly zpomalit postup rebelů. Ti používali katapulty posílající hořící balvany rovnou do města. Před začátkem hlavního boje u bran samozřejmě nechyběl motivační proslov.



Šípy svištěly vzduchem, meče se srážely se štíty a na obou stranách vojáci postupně padali. Obránci měli pochopitelně výhodu zdí, odkud mohli zasypávat útočníky střelami, ti tak přicházeli o muže rychleji. Marcus se nacházel u bran spolu s ostatními císařskými vojáky a zuřivě likvidoval jednoho Stormcloaka po druhém.



Útočnici se nakonec doslova rozbili o tvrdou obranu a ti co zbyli, se rozprchli do všech směrů. V bitvě tak zvítězili vojáci císařství, ačkoliv město utrpělo četné požáry od hořících střel.



Jarl Balgruuf nezapomněl po bitvě ocenit statečnost vojáků generála Tullia a nezapomněl speciálně vyzdvihnout snahu Marcuse... jeho už tak poměrně velké ego nabobtnalo do nových rozměrů. Marcus se pak měl hlásit u generála pro nové rozkazy, kampaň za sjednocení Skyrimu právě začínala. Generál Tullius dále ocenil Marcuse novou hodností, mečem a příslibem významnějších misí do budoucna.



Marcusovy nové rozkazy byly hlásit se u Rikke, která se s částí armády přesunula do okolí města Dawnstar - to bylo stále pod kontrolou Stormcloaků i s celou državou, což bylo zapotřebí změnit. Marcus však také dostal informaci od stewarda Falka ze Solitude, podle kterého se opět objevily problémy s povstáním královny Potemy.



Podle místního kněze starajícího se Dům mrtvých se duch Potemy objevil ve starých katakombách pod městem a začal ovládat mrtvé. Eventuálně by se Potema mohla navrátit k životu, což by mohlo způsobit katastrofu, kněz tedy vyslal Marcuse ji definitivně zastavit.



Katakomby byly poměrně rozsáhlé a plné nemrtvých. Ústily do staré hrobky, kde se nacházely ostatky Potemy. Obyvatelé hrobky se snažili Marcuse zastavit, ale ten se dokázal probíjet dál.



Nakonec se dostal až do síně, kde duch Potemy postupně získával na síle. Marcus musel porazit spoustu Draugirů a nakonec spektrální podobu samotné Potemy, aby proces zastavil.



Po boji uzmul její ostatky, které odnesl zpět knězi, aby je posvětil a tím je zbavil zlého vlivu... nebo něco v tom smyslu. Marcus byl odměněn a stewardem Falkem jmenován ochráncem Solitude. Dmoucí se pýchou nad svými činy se Marcus připravil na cestu k císařskému ležení, kde jej čekaly další rozkazy...

[Vlada47]

Marcus společně s Inigem a Lydií pokračovali do císařského ležení na východ od města Dawnstar. Zde Marcusovi Rikke předala misi získat rozkazy od jednoho z kurýrů Stormcloaků, které se měly dostat do Dawnstaru. Ty bylo třeba pozměnit a pak je předat Stormcloakům...



Marcusovi se podařilo po několika hodinách stopování kurýra dostihnout a zbavit jej prakticky všeho, co měl.



Podle informací se rozkazy týkaly posil pro pevnost Dunstad, která sloužila jako obranná linie na cestě z Whiterunu.



Marcus se pak vydal v přestrojení za Stormcloaka do města Dawnstar odevzdat zfalšované rozkazy místnímu veliteli. Při příchodu do města byl svědkem vyhrožování místního Jarla dvěma bývalým legionářům, co ve městě žili... co se Marcuse týkalo, Jarl už si neměl na svém trůnu dlouho pobýt.



Přestrojení evidentně zafungovalo a falešné rozkazy si našly svůj cíl.



Vzhledem k tomu, že pevnost Dunstad již neměla dostat plánované posily, císařští vojáci se rozhodli k nočnímu útoku. Přes noc padla těžká mlha, díky které nebylo vidět na krok... Lydia toho nečekaně využila...



Útok na pevnost trval jen chvíli a než se všichni nadáli, byla v rukou legie.



Útok na samotné město přišel hned den poté.



Dawnstar mělo jen základní posádku Stormcloaků a boj byl opět velmi rychle vyřešen. Město a tím pádem celá država teď patřila do území kontrolované císařstvím.

[Vlada47]

Pokud to někdo sledujete... ...dostal jsem se do problémů s Civil War Overhaul modem. Jednoduše jsem v situaci, kdy se nespouští triggery pro nějaký nepřeskočitelný události. Zatím to nevypadá, že bych se z toho mohl dostat a pokračovat, takže dokud nepřijdu na to, co s tím dělat, nebudu tady v tom pokračovat. Je docela dobře možný, že to začnu od začátku s menšíma změnama v modech... pak se rozhodnu jakou formou to budu prezentovat.