Jsem se znovu pustila do hraní ME3. Hlavně teda z jednoho důvodu... a taky si chci pořádně zahrát Citadelu, páč jsem to dlc hrála prakticky jen při testování češtiny, a to mega velký zážitek nebyl
![Velmi šťastný :D](./images/smilies/m_grin.png)
Uvažovala jsem, že si tam hodím nějaké mody na vlasy a další kraviny pro Shepardku, ale nakonec jsem to zavrhla, jelikož sem strávila nejmíň 3/4 hodiny s rozjížděním modu na Kaidana (až jsem zjistila, že původní verze, která mi vždy fungovala, nefunguje a musela jsem najít volaký fix)
Hned na začátku mě překvapilo, jak nesympatické mi některé postavy jsou, nejdřív James teda, u Liary jsem už zapomněla, že veškerý progress atd. musí okomentovat pochopitelně jen ona, nikdo jiný nikdy nic neřekne a stále jsem nenarazila na možnost, že bych jí mohl odpovědět jinak než hezky, no ale možná chci moc no
S odstupem času od toho hraní a po vyprchání toho počátečního nadšení (btw, vážně to bude už DVA roky, co ta hra vyšla?) tam teda nacházím čím dál víc věcí ke kritice, ale co mě dostalo nejvíc, jsou ty otřesné stíny, nechápu, jak mohli vypustit hru, která je polovinu hrací doby černá... nechápu no.
Ale konec kritiky, snad si to se svojí inženýrkou (poprvé, co nejdu do biotiky) užiju
![Obrázek](https://imagizer.imageshack.us/v2/1436x808q90/196/op7y.jpg)