...to je naprosto v pořádku, že ti to tak přijde...

...na druhou stranu chápu, že otevřený konce nejsou úplně vono...
...proč jsem teda zvolil tenhle formát: Hlavně jsem si chtěl potvrdit, že dokážu psát věci z různejch prostředí (od svý fanfikce - pomalu dva roky zpátky - jsem nic většího ani zmíněníhodnýho nenapsal) a budu doufat, že se to snad potvrdilo a ještě dovedu psát čtivý texty, který dávaj smysl.
Problém je ale ten, že si myslim, že bych asi nezvládnul psát takový krátký až středně-krátký texty - nebo si na ně jenom nevěřim. Když něco píšu, tak se držim toho, abych navodil dobrou atmosféru, aby si čtenář opravdu řek "Úplně vidim, jak se to děje." a proto se snažim popisovat věci detailně, občas tam hodit i ňáký podrobnosti apod. A bum - už mam popsanou jednu jedinou scénu - která by šla podat i víc stručně - třeba na tři stránky.
Odpověz si sama - dovedla by sis představit ucelenej příběh s hlavou a patou třeba z toho detektivního střípku? Normálně bych moh napsat, že "...se jeden detektiv vracel z práce, cestou se stavil u jednoho neobjasněnýho zločinu a ráno dostal tajemnou zprávu, ve který se dozvěděl jenom nějaký místo, kam má přijít a že může sehrát roli při tvorbě míru v galaxii."
-> někdo by to napsal na stránku / stránku a půl. Třeba by se to dalo číst, třeba ne, to je jedno. Ale já se bojim, že kdybych takhle psal já, že by to bylo prostě odbytý. Že to klidně mohlo bejt podaný i víc uvěřitelnějc a proto, aby to takový fakt bylo, bych tam na mym místě ještě něco připsal. A jsme u těch x stránek na jednu scénu.
-----
...tell you what...pokud budeš mít zájem, zkusim se na jeden z těch původně "střípků" vrhnout a ještě něco k tomu připsat. Třeba jenom pár kapitolek. A zkusim to ňákym způsobem uzavřít.
Omlouvam se za sáhodlouhej román...ale jsem trochu
a ňák jsem se zapomněl zabrzdit