), týkající se produkce Bioware za posledních... cca 8 let. O co jde... předně upozorňuju, budou tady spoilery na hry, co jste možná nehráli. A taky to bude hodně textu... V sériích Mass Effect a Dragon Age (berte, prosím, na vědomí, že jsem ještě nehrál Inquisition, takže ten díl neberu teď v úvahu) mi osobně přijde, že Bioware se odklání od jednoho silného příběhu, který má hlavu a patu a na který je alespoň většina postav, které se k hráči přidávají, nějak navázaná, k jakémusi schématu, kde na začátku máte nějakou zápletku, která vám dá jakousi motivaci něco dělat, ale 75% hry se pak soustředí na řešení situací okolo vašich společníků bez nějakého vlivu na tu hlavní dějovou linku. V podstatě - kdybyste polovinu těch osob vypustili (jakkoliv dobře napsané a oblíbené mohou být), nic důležitého se opravdu nestane.
Začnu to rozebírat na příkladech, nejdříve u Dragon Age, neb ten mám teď v živé paměti a v podstatě tady jsem o tomto tématu začal trochu přemýšlet.
V Dragon Age: Origins je vaším cílem (potom, co dokončíte část zabývajícící se vaším původem) přidat se ke Grey Warden řádu a bojovat proti darkspawnům. Události se rychle podělají a vy dostanete za cíl sjednotit různé skupiny ve Fereldenu a porazit archdemona, hra se pak podle toho větví a dojde i na řešení politiky Fereldenu. Teď jak se do toho všeho zapojí vaši společníci...
Alistair má poměrně jasnou roli vůči hlavnímu cíli - je to Grey Warden jako vy, zároveň vám vysvětlí řadu věcí o jejich řádu a nakonec se dozvíte, že je polovičním bratrem aktuálně padlého krále, což potom vyústí v jeho roli jako jeho potenciálního nástupce. Prostě obecně vzato v té hře jeho postava dává značný smysl.
Morrigan se k vám přidá potom, co vás Flemeth zachrání v bitvě v Ostagaru a obecně vzato tyto dvě postavy tvoří dost důležitou složku v počátku hry. Nakonec se ukáže, že Morrigan má ohledně vaší mise vlastní agendu a to získat prostřednictvím toho, že jste Grey Warden, duši archdemona... můžete to samozřejmě odmítnout, ale zase je to další napojení na hlavní zápletku.
Dál už je to trochu slabší, ale pořád - Zevrana potkáte tím způsobem, že ho na vás pošle Loghain. Oghren má docela solidní význam (nemusíte jej teda brát s sebou) v části, kde řešíte Orzammar, resp. Deep Roads. Wynne má zase zásadní spojení s částí, kde řešíte Circle of Magi. U Leliany a Stena teď z hlavy právě nic zásadního k hlavnímu příběhu nevidím, oba se do toho tak nějak přimotají ze začátku hry a jsou tam, nicméně zrovna Leliana má občas extra informace ohledně řady míst ve hře. Shale je DLC postava, ale i u ní člověk dostane trochu víc expozice během questu v Deep Roads.
U Dragon Age 2 se to tak nějak ztrácí... když pominu to, že celá hra je v zásadě složená z poměrně slabě souvisejících události, ke kterým ani jako ústřední postava Hawke nemáte bůhvíjaké spojení, napadají mě 3 postavy (vyjma vašeho sourozence, ale ti jsou tam hlavně proto, že jsou součástí vaší rodiny... kterou se vám hra neustále snaží zabít). V zásadě jste víc soustředění na obíhání vedlejších questů pro vaše společníky a většinu času nemusíte na tím hlavním přemýšlet.
Varric - v podstatě děj vypráví, takže nějak dává smysl, aby se vyskytoval ve vaší družině + je to taková vaše spojka ke gildě obchodníků se kterou se chcete vypravit do Deep Roads. Isabela - většinu času to není moc cítit, ale v podstatě celá šlamastyka 2. aktu se stala z velké části díky ní. Anders - ke konci hry ten šílenec odpálí místní Chantry, což okamžitě spustí shitstorm mezi templáři a mágy.
Opravte mě, ale nikde nevidím větší význam postav jako Aveline, Merrill, Fenris... nahraďte je kýmkoliv jiným a ta hra bude pořád fungovat tak, jak funguje. Celá by mohla mít podtitul "Adventures of Hawke and his buddies".
Mass Effect...
Hra má poměrně soustředěný příběh, jdete z mise do mise, víceméně postupujete podle toho. U těch parťáků to není takový silný význam jako u DA:O, ale pořád tady je. Ashley/Kaidan mají poměrně jasné místo v rámci Eden Prime a pak mají svůj kritický okamžik na Virmiru. Garrus, Wrex a Tali jsou v nějaké podobě zapojeni do vašeho vyšetřování Sarena, Wrex má taky svůj důležitější moment na Virmiru. Liara je v podstatě cílem jedné z hlavních misí a dostanete od ní extra expozici, pokud jí s sebou vezmete na Noverii. Ty vedlejší věci tu jsou samozřejmě dost dobře viditelné, ale pořád vás to tak nějak drží v tom hlavním příběhu.
Mass Effect 2...
Tady Bioware udělalo obrovskou otočku a najednou se většina hry točí kolem verbování parťáků. Dá se říct, že celá zaměnitelnost většiny členů týmu, jde na vrub tomu, že vám můžou potenciálně všichni umřít na konci hry. V zásadě větší význam pro hlavní misi (zničit Collectory) má Miranda a Mordin... nějaký drobný význam pak ještě Jacob (je pevnou součástí Cerbera a má roli na úplném začátku) a Tali (Freedom's Progress).
Mass Effect 3...
Tady bych řekl, že se to trochu zlepšilo z tohoto pohledu, protože naopak většina členů (je to dáno tím, že jich máte zase méně) má větší či menší roli v událostech hlavních misí. Liara... Mars + Thessia + funkce jako Shadow Broker, Virmire Survivor - částečně Mars + osvobození Citadely, Garrus - Menae, Tali - mise ohledně Quarianů, EDI - Chronos Station. V podstatě pouze Vega je tam tak nějak jako doplněk... Javik sice nemá žádnou přímou osobní účast, ale dává vám extra informace ohledně Protheanů, což se tak nějak promítá v hlavním příběhu.
Celkově vzato... začínám dávat přednost menšímu počtu společníků, kteří ale budou mít větší význam v globálním hledisku hry než fungovat vyloženě jako lehce zúčastněný komentátor událostí, se kterým se dá pokecat mezi misemi a potenciálně se s vámi může vyspat.
Taková moje představa pro ME: Andromeda...Jak to vidíte vy? Sdílíte podobný názor, dáváte naopak přednost tomu, když se hra soustředí na tyto vedlejší záležitosti nebo si myslíte, že mi prostě a jednoduše hráblo více než obvykle?
...v ME2 to propojovala osoba zaměstnavatele, co ti dává úkoly (TIM)...v ME3 se většina taky odehrávala na pozadí války.
